Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová měla v plánu navrhnout prezidentu republiky amnestii, aby tak ulevila přeplněným věznicím. Podle záměru ministryně spravedlnosti se tak mělo stát v den dvacátého výročí listopadové revoluce.

To se mělo stát dnem, jenž by zkrátil trest až tisícům odsouzených, pro něž je v kriminálech čím dál méně místa. Píší o tom dnešní Hospodářské noviny. O amnestii ministryně spravedlnosti měla uvažovat ihned poté, co nastoupila do úřadu, neboť již v červenci obdržela od šéfa vězeňské služby varovnou zprávu, že věznice jsou přeplněné a nedokáží zvládat nápor vězňů.

Kovářová se tehdy rozhodla, že osloví Václava Klause se žádostí o amnestii. Její návrh však Klaus nevyslyšel. Václav Klaus tak doposud hromadnou amnestii nevyhlásil ani jednou.

Bývalá zástupkyně ombudsmana Anna Šabatová dává Klausovi zapravdu. Domnívá se, že problematiku přeplněných věznic je třeba řešit systémově, a nikoli jednorázovým krokem v podobě amnestie. „Amnestii považuji za příliš náhlý nástroj, jak ulevit přeplněným věznicím, na který není připravená jak společnost, tak propuštění vězni," myslí si Anna Šabatová z Českého helsinského výboru.

Podle jejího názoru by bylo vhodnější situaci řešit častějším podmíněným propouštěním. Trest věznění představuje pro společnost velké finanční břemeno, a proto je žádoucí zkrátit co nejvíce délku odnětí svobody. Nehledě k faktu, že samo dlouhodobé věznění je kriminogenní faktor, neboť lidé přicházejí o socializační návyky.

Anna Šabatová si myslí, že v případě amnestie by stát již neměl žádný právní nástroj, jak si udržet kontrolu nad amnestovanými občany, zatímco podmíněné propuštění mu jej ponechá a současně vnáší do celého procesu výrazně individuálnější řád.

„Podmíněné propuštění je jedním z  nejúčinnějších a nejkonstruktivnějších prostředků prevence recidivy a podpory opětovného usazení, který zajišťuje vězni plánované, asistované a pod dohledem probíhající opětovné začlenění do  společenství," cituje Anna Šabatová doporučení Rady Evropy.

Mezi nástroje prevence a kontroly při podmíněném propuštění může soud stanovit zkušební dobu na jeden rok až sedm let, současně může vyslovit nad pachatelem dohled, nebo mu může uložit přiměřené povinnosti či náhradu škody. Podmíněné propuštění by tak přineslo daleko méně rizik než amnestie a odlehčilo by — krom jiného — přeplněným věznicím.

Podle mínění Anny Šabatové je totiž dalším dokladem nefunkčnosti trestního systému to, že tu velké množství odsouzených čeká na nástup. „Spravedlnost musí fungovat rychle. Po rychlém vynesení rozsudku je třeba rychlého nástupu trestu a jeho rychlý výkon," tvrdí Anna Šabatová.

Anna Šabatová tvrdí, že vysoký počet vězňů je politickým problémem a jako takový není uspokojivě řešen. Podle jejího názoru tato problematika v podstatě není součástí politické agendy. Dle jejího mínění tu totiž v podstatě neexistuje trestní politika.

„Důvodem přeplněných věznic není horší stav české společnosti oproti jiným evropským zemím, nýbrž tvrdý trestní systém, který upřednostňuje represi a vysoké tresty před prevencí a současně zanedbává alternativní tresty," řekla Deníku Referendum Anna Šabatová.

V České republice je v poměru k počtu obyvatel jeden z nejvyšších počtů vězňů v Evropě. K 21. lednu letošního roku bylo v českých věznicích 21 424 lidí. Aktuální Index vězeňské populace — což je počet vězňů na 100 000 obyvatel —  v České republice je 204.

Dánsko má index vězeňské populace 63, Irsko 85, Itálie 97, Francie 96, Slovinsko 65, Německo 100, Švédsko 74, Nizozemsko 100, Finsko 67, Slovensko 151, Maďarsko 152, Španělsko 164, Lucembursko 155 a Velká Británie 154. Index vězeňské populace na Islandu je 55, zatímco ve Spojených státech amerických 753.

Další informace:

iHned.cz Přeplněným věznicím měla ulevit hromadná amnestie, ale Klaus ji zamítl