Diskriminace Romů na školách trvá, ale situace se zlepšuje

Zuzana Burgerová, Saša Uhlová

Před dvěma lety Česká republika utržila mezinárodní ostudu, když byla ve Štarsburku odsouzena za diskriminaci Romů ve vzdělávání. Od té doby se nezměnilo mnoho, přesto dost. Paradox vysvětlují Zuzana Bürgerová a Saša Uhlová.

Před dvěma lety dal Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku za pravdu skupině Romů, kteří tvrdili, že je Česká republika diskriminovala. Jednalo se o diskriminaci nepřímou, spočívající v tom, že byli neoprávněně zařazeni do tzv. zvláštní školy. Evropský soud pro lidská práva České republice uložil proti této diskriminaci zavést opatření.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Miroslava Kopicová shrnula na tiskové konferenci 25. listopadu 2009 dva roky, které uplynuly od vynesení rozsudku. Spolu s ní vystoupili i zástupci koalice Společně do školy, která vznikla právě po zmíněném rozsudku Evropského soudu pro lidská práva z listopadu 2007. Záměrem koalice, jejíž členské organizace realizují vzdělávací projekty, výzkumy a analýzy, je přispět k desegregaci českého vzdělávacího systému.

Dva roky po rozsudku se situace výrazně nezměnila. Teprve v posledním roce vyvíjí Ministerstvo školství cílenou aktivitu a snaží se problém segregace účinně řešit. Zvláštní školy byly již v roce 2005 oficiálně zrušeny, na což Česká republika v odpovědi na rozsudek poukazovala. Ve skutečnosti se však pouze přejmenovaly na základní školy praktické nebo základní. Rozhodující je typ vzdělávacího programu, podle kterého se v dané škole vyučuje.

Z březnového šetření MŠMT vyplývá, že z celkového počtu všech romských žákyň a žáků základních škol navštěvuje školy vyučující podle Rámcového vzdělávacího programu pro lehce mentálně postižené více než čtvrtina, přesně 26,7 %, zatímco z celkového počtu žákyň a žáků neromských navštěvovalo tyto školy pouze 2,17 %.

Problematikou segregace romských žáků se na Ministerstvu školství zabývá náměstkyně Klára Laurenčíková, která pro Deník Referendum uvedla, že stát by se měl se segregací v praktických školách vypořádat jednak transformací sítě praktických základních škol, jednak zejména tím, že základním školám pomůže získat dovednost romské žáky integrovat.

„Konkrétně se jedná o asistenty, doučování a možnost vypracovávat úkoly v nízkoprahovém klubu přímo ve škole. Pokud se toto povede a základní školy se naučí integrovat romské žáky se sociálním znevýhodněním, pak mohou být tyto děti úspěšné,“ uvedla Laurenčíková.

Jan Stejskal, koordinátor koalice Společně do školy, k tomu ve svém vyjádření pro Deník Referendum říká: „Primárně se musí zamezit diskriminaci, zdaleka ne všechny romské děti potřebují podpůrná opatření. Vyrovnávací opatření potřebují jen ty děti, které jsou sociálně znevýhodněné. Všechny romské děti bez rozdílu ale potřebují standardní míru ochrany, aby se ve škole cítily přijímány a považovali ji za svou. Jen tak mohou být úspěšné. Segregační tlaky, kterým jsou vystaveny ze strany spolužáků, jejich rodičů i učitelů, to neumožňují.“

Pomoc nicméně není dostatečná, protože práce poraden je často formální. Rodiče navíc nejsou seznámeni s rozdíly mezi vzdělávacími programy, a tak nemohou odhadnout, jaký dopad bude mít tato forma vzdělání na život jejich dětí. Sezení trvají třeba půl hodiny, málo se využívá podpůrných opatření, uvádí Stejskal.

Ministerstvo školství na podporu rovných příležitostí ve vzdělávání rozděluje peníze z evropských fondů, minulý rok to bylo dvě stě milionů korun, letos zhruba osm set milionů. Dlouhodobé koncepční řešení má mít podobu Národního akčního plánu inkluzivního vzdělávání, který MŠMT předloží vládě do konce ledna 2010.

Cílem Národního akčního plánu inkluzivního vzdělávání je škola, která všem dětem bez ohledu na rozdíly v jejich schopnostech umožňuje, aby se vzdělávaly v prostředí, které je optimálně rozvíjí, a přitom zůstaly ve společné, výkonově různorodé sociální skupině. Smyslem inkluzivní školy je bourat zbytečné sociální bariéry a dopřát všem žákům vzdělání, které bude naplňovat jejich individuální potřeby.

Další informace:

Demografie Analýza: Romové ve zvláštních školách

ČT 24 Situace Romů se po listopadu 89 příliš nezlepšila

Romea Kopicová: Výsledky podpory Romů ve školách budou vidět po letech

Romové v České republice MŠMT představilo opatření proti diskriminaci romských žáků

Ihned Romské děti ve zvláštních školách, diskriminace trvá

Společně do školy

    Diskuse