Merkelová odsoudila násilí během summitu G20, celkově ale protesty ocenila

Zkopírovat odkaz Vytisknout

„Bezvýhradně odsuzuji bezskrupulózní násilí, bezuzdnou brutalitu útoků na polici (...) a ničení majetku (...), k nimž docházelo během summitu G20 (... Na druhou stranu) mám za to, že mnoho protestů, že občanský aktivismus včetně nenásilných protestů pořádaných vedle summitu G20, pomohly celkově vytvořit tlak na nás a nastavit očekávání, a tak samozřejmě přispěly k našemu uvědomění, že zatímco jednáme, mnoho, mnoho lidí očekává výsledky.“

Přibližně do těchto odpovědí na novinářské dotazy shrnula německá kancléřka Angela Merkelová na sobotní tiskové konferenci svoje stanovisko k protestům, střetům a případům vandalismu, které provázely právě skončené setkání lídrů dvaceti největších ekonomik světa v Hamburku, jež právě Německo hostilo.

Různé akce protestního typu probíhaly v Hamburku po celý týden, od soboty 1. července až do aktuální neděle. Happeningů, blokád, občanského protisummitu, demonstrací či uměleckých performancí se zúčastnilo několik set tisíc lidí.

Daleko větší pozornost masmédií přitáhly ovšem až střety a výtržnosti z čtvrtečního, a zvláště pak pátečního večera a noci, kdy se několik několika-set-členných skupin pustilo do potyček s policií, ničení výloh obchodů se zbožím nadnárodních korporací či zapalování aut luxusní značek.

Podle agenturních souhrnů ze sobotního večera bylo několik set lidí zraněno, a to včetně dvou set policistů. Téměř 150 osob bylo zatčeno, 122 dalších zadrženo. Škody na majetku se počítají v milionech eur.

Angela Merkelová se přesto na závěrečné tiskové konferenci snažila působit pozitivně. Zdůraznila, že i když měli někteří z účastníků summitu kvůli protestům občas potíž s dopravou po městě, všichni oceňovali práci policie a žádali kancléřku, aby jí jejich jménem poděkovala. Živnostníkům poškozeným vandalismem slíbila kancléřka státní pomoc.

„Řešíme nyní jak — ne jestli — jim pomůžeme,“ odpověděla na tematický dotaz novináře.

Politická volba?

V sobotních vydáních německých novin sklízela nicméně Merkelová zejména kritiku za to, že se rozhodla uspořádat setkání v podstatě vládců světa v nejlevicovějším a nejradikálnějším německém velkoměstě. Tento odsudek podpořily přitom oficiálně i policejní odbory. Sama kancléřka se hájila tezí, že množství účastníků podobně velkého summitu si žádá velkoměstské ubytovací kapacity a že právě Hamburk je — jako mezinárodní obchodní centrum a námořní brána Německa do světa — symbolicky ideální lokací.

Mnozí komentátoři i hamburští obyvatelé citovaní v reportážích ze čtvrti Schanze, jež byla zasažena nepokoji nejvíce, připisovali rozhodnutí Merkelové ovšem spíše politickou motivaci: kancléřka chtěla prý zapůsobit před zářijovými parlamentními volbami jako někdo, kdo je schopen organizačně zaštítit obrovský summit a zároveň zvládnout i mohutné protesty.

Zda se násilnosti z víkendu podepsaly nějak na preferencích kancléřčiny CDU — dosud jednoznačně vítězných —, bude jasné až za několik dnů či týdnů. Dnes však dominuje tematickým komentářům informace, že summit v Hamburku stál německé plátce daní už 130 až 180 milionů eur, a snímky z nočních výtržností dalece přehlušují fotografie například z obří sobotní karnevalové demonstrace, do níž se zapojilo pětadvacetkrát až stokrát (odhady se různí) více lidí než do nočního násilí.