V petrohradském metru útočil terorista, obětí nakonec čtrnáct

Zkopírovat odkaz Vytisknout

V podzemní dráze v ruském Sankt-Petěrburgu útočil v pondělí 3. dubna terorista Akbardžon Džalilov. Četné zdroje to uváděly již v den po útoku, jednoznačně však tuto skutečnost prokázaly testy DNA a důkladná prohlídka Džalilovova bytu později.

Dvaadvacetiletý etnický Uzbek původem z Kyrgyzstánu, jenž získal po roce 2010 ruské občanství, pracoval s celkem třemi výbušninami. První umístěná v kufříku byla odpálena při vlastním útoku v metru. Stalo se tak ve třetím voze soupravy mezi stanicemi Technologický institut a Senné náměstí. Souprava poté dojela na Senné náměstí, kam dorazily vzápětí i záchranářské týmy.

Exploze usmrtila čtrnáct lidí: sedm bylo zabito na místě, jeden zemřel při převozu do nemocnice a šest dalších lidí v pozdějších hodinách. Nejméně tři desítky dalších byly zraněny.

Druhá výbušnina tvořená explozivní látkou a šrapnely nasypanými do starého hasícího přístroje byla nalezena v batohu s Džalilovovou DNA zanechaném na stanici Náměstí Povstání. Třetí podobnou nálož našla policie u Džalila v bytě. Obě tato dvě zařízení byla policií zneškodněna, než mohla někomu ublížit.

Stále je v šetření, zda Džalilov jednal sám jako sebevražedný atentátník, nebo zda byl nějak zapojen do širší teroristické sítě. V historii Džalilových účtů na sociálních sítích bylo nalezeno několik odkazů na džihádistické stránky a dle kyrgyzské tajné služby se snažil v minulosti dostat do Sýrie. Konkrétně ISIS navíc k útokům na Rusko v poslední době vyzýval.

K výbuchu samotnému se ale žádná organizace nepřihlásila a ani Džalilov neměl v bytě žádné předměty typické pro náboženské fundamentalisty nebo nějaké tematické sdělení.

Policie zadržela ve dnech po útoku v souvislosti s případem šest osob v Petrohradu a dvě v Moskvě. Na stanicích metra byly nainstalovány detektory kovů a posíleny hlídky.

Pozorovatelé připomínají, že petrohradským metrem cestují denně dva miliony lidí. Ve městě byl v pondělí přítomen i sám prezident Vladimir Putin, který zde jednal s běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem. Místo setkání obou prezidentů však bylo od míst výbuchů dosti daleko.

Šok a strach ze zneužití

Pondělní útok nepatří v Rusku k nejkrvavějším — v roce 2009 například usmrtila exploze v rychlovlaku mezi Moskvou a Petrohradem 27 lidí, v roce 2010 zas podlehlo 38 lidí sebevražedným útokům v moskevském metru. Přímo v Sankt-Petěrburgu se ale jedná o vůbec první podobně brutální útok za poslední dekády.

Zvláště internetem kolují stále teorie, že Džalilova mohla k útoku přimět i ruská tajná služba na přání režimu. Mohla by tak chtít například odvést pozornost od posledního korupčního skandálu premiéra Dmitrije Medveděva zpopularizovaného filmem skupiny okolo Alexeje Navalného, či od požadavků protikorupčních demonstrací z konce března.

Nic krom teoretické logiky úvahy takovému výkladu ale nenasvědčuje.

Řada lidí se ovšem též obává, že režim využije atmosféry po útoku k utužení poměrů, a zde je znepokojení důvodné. Připomíná se, že v roce 2002 byla po útoku v Divadle na Dubrovce znovuzavedena částečná cenzura. V roce 2004 byly po útoku v Beslanu zrušeny zase přímé volby gubernátorů.

Mnoho pozorovatelů má strach i z vyostření vztahu majoritní populace ruských měst k přistěhovalcům ze středoasijských zemí a oblasti Kavkazu, který už je dnes zatížen různou intenzitou rasismu a nesnášenlivosti. Z Moskvy je například hlášen už případ, že dal majitel kina pokyn, aby ostraha nevpouštěla do sálu osoby středoasijského vzezření.

Ve čtvrtek se pak mají konat demonstrace za silné Rusko a proti terorismu v hlavních ruských městech organizované mládežnickými spolky vládnoucí strany Jednotné Rusko. Očekává se manifestační účast i to, že téma potřeby boje s terorismem odsune na čas vše ostatní do pozadí.