Předseda ODS Mirek Topolánek už nějakou dobu v české politice působí jako někdo, komu už je to všechno putna. Před půl rokem se třeba vzdal mandátu v Poslanecké sněmovně, nyní si pustil pusu na špacír a zafilosofoval si o církvích, Židech a homosexuálech.

Filosofování se mu ovšem velmi nevyplatilo. Jednak proto, že k němu nemá žádné předpoklady a jednak je stále ještě v centru zájmu médií. Možná, že zásadní důvod jeho chování není ani tak v jeho, i jinak v politice poměrně časté duševní jednoduchosti, ale spíš v naprosté lhostejnosti v podstatě rezignovaného člověka. Jak jinak si vysvětlovat tu bezstarostnou prostořekost? Byla sice u něho přítomna vždycky, ale zdá se, že až nyní v míře vrchovaté.