Kubánské Dámy v bílém zahájily týden protestů

Anna Sedláčková

Manželky a matky vězněných disidentů na Kubě v pondělí zahájily sedmidenní prostestní kampaň, která má upozornit na přetrvávající bezpráví. V minulém týdnu je otevřeně podpořil Evropský parlament. Reakce kubánského tisku přišla záhy.

Sedmidenní protestní kampaň včera zahájila organizace manželek, matek a sester kubánských politických vězňů Dámy v bílém. Stálý požadavek na propuštění svých blízkých hodlají podpořit protestními hladovkami, pochody či bohoslužbami v havanských katolických kostelech. Každý den z týdne demonstrací má symbolizovat jeden rok, který již političtí vězni strávili za mřížemi.

„Hodláme v nenásilné kampani pokračovat stůj co stůj. Nemáme co ztratit,“ řekla agentuře IPS Berta Solerová, jejíž manžel Angel Moya byl odsouzen na dvacet let. Dámy v bílém zároveň upozornily, že zdravotní stav šestadvaceti z celkem třiapadesáti vězněných disidentů se soustavně zhoršuje. Za jejich osvobození drží od 24. února hladovku i novinář a psycholog Guillermo Fariñas, jehož stav se minulý týden zhoršil natolik, že musel být hospitalizován.

V kubánských státních médiích zároveň narůstá počet výpadů vůči Evropské unii. Dle IPS tak režim Raúla Castra reaguje na kritiku, kterou jí v posledních týdnech častoval Evropský parlament. Poslanci na Havanu minulý čtvrtek apelovali, aby „bezpodmínečně podporovala a všemožně podněcovala zahájení pokojného procesu politického přechodu k pluralitní demokracii na Kubě“.

Evropský parlament dále odsoudil krutou smrt kubánského disidenta Orlanda Zapaty a kubánskou vládu vyzval k okamžitému propuštění všech politických vězňů. Dvaačtyřicetiletý Zapata zemřel ve vězení 23. února po pětaosmdesáti dnech hladovky.

Podle oficiálního listu kubánské komunistické strany Granma nejsou „pomlouvačné kampaně proti Kubě ničím novým“ a rezoluce evropských poslanců je „součástí tvrdé kritiky rozvojových zemí“. Aby podobná usnesení parlament schválil, nejdřív je pořádně nafouknou Washington a sdělovací prostředky vyspělých zemí, načež jsou do nich začleněny zájmy několika poslanců, kteří se na Kubě setkali s  „v zahraničí předem vyrobenými disidenty“, píše Granma.

Deník Trabajadores, vydávaný kubánskou odborovou centrálou, zase usnesení Evropského parlamentu spojuje s úsilím španělské pravice mařit práci vlády socialistického premiéra Josého Zapatera, jež se snaží vztahy mezi Kubou a Evropou zlepšit. Španělská vláda chce odstranit klauzuli společného stanoviska sedmadvaceti členských států, která se dovolává demokracie a zlepšení lidských práv, a místo ní prosadit „větší angažovanost kubánských úřadů ve věci lidských práv“ a „propuštění politických vězňů“.

Spolupráce mezi Evropskou unií a Kubou byla obnovena v roce 2008, poté, co sedmadvacítka zrušila diplomatické sankce, jež na ostrov uvalila, když Havana v roce 2003 odsoudila pětasedmdesát disidentů k dlouhodobým odnětím svobody za spiknutí se Spojenými státy a pokus o rozvrat vlády. Třiapadesát z nich si své tresty stále odpykává, ostatní byli ze zdravotních důvodů propuštěni.

Další informace:

IPS Cuba: Human Rights at the Eye of the Storm

Tisková zpráva Evropského parlamentu

    Diskuse (0 příspěvků)