Neúspěch filmu Avatar, který navzdory devíti nominacím obdržel Oskara pouze ve třech okrajových kategoriích, nebyl pouze prohrou režiséra Davida Camerona. Komunity původních obyvatel bojující proti škodlivé činnosti velkých korporací přišly o mezinárodní pozornost, kterou jim mohlo vítězství filmu zaručit.

Cameron mohl ve svém děkovném projevu upozornit na to, že osud smyšlených obyvatel planety Pandora je podobný osudům skutečných lidí žijících tradičním způsobem na různých místech zeměkoule. Jenže k přednesení projevu nezískal příležitost, neobdržel totiž žádnou z hlavních cen.

O projev jej také prostřednictvím kampaní prosily různé ekologické organizace. Konkrétně jej žádaly, aby mezi fanoušky svého filmu šířil informace o rozsáhlých škodách, které aktivity průmyslových korporací způsobují tradičním komunitám.

Šlo například o organizace, které bojují za odškodnění obyvatel ekvádorské části amazonských pralesů od americké ropné korporace Chevron. Toxické odpady, které společnost v pralesích vypustila, poškodily přírodu a způsobily lidem těžké nemoci. Cameronovi volala v den vyhlašování cen ředitelka Akční sítě pralesů, aby na problém upozornil v děkovném projevu.

Cameron byl rovněz požádán, aby se zastal komunit domorodých obyvatel v Indii. Etnikum Dongria Kondh bojuje proti plánům britské těžební společnosti Vedanta, která chce na jejich posvátné hoře zahájit tězbu bauxitu.

Redaktor IPS Gonzalo Ortiz se domnívá, že výsledek předávání cen nebyl příliš velkou prohrou pro Camerona, protože jeho film vyhrál už tím, že se stal komerčně nejúspěšnějším titulem v historii. Podle Ortize byl ale prohrou etnik, která bojují za záchranu své přírody před aktivitami průmyslových korporací.

Žaloba, kterou lidé z ekvádorské části amazonského pralesa podali proti společnosti Chevron, je možná historicky největší žalobou proti průmyslové korporaci. Za způsobené škody totiž žádají reparace ve výši až sedmadvaceti miliard dolarů.

Firma Texaco, kterou Chevron odkoupil v roce 2001, protizákonně vypustila osmnáct miliard galonů toxických odpadů a asi sedmnáct milionů galonů ropy do deštného pralesa v Ekvádoru mezi lety 1964 až 1990. Škodlivé látky pak kontaminovaly okolní půdu, podzemní vodu i řeky. Místní lidé kvůli incidentu trpěli rakovinou, vrozenými vadami i potraty.

Další informace:

IPS ASIA: Religious Advocates Heed the Call of New Media