Tvar je dvacetiletý

Radek Pirkl

Na konci minulého týdne vyšlo nové číslo literárního časopisu Tvar. Svým způsobem se jedná o číslo jubilejní — v pondělí totiž uplynulo dvacet let jeho existence.

Časopis Tvar je jediným českým periodikem novinového formátu zaměřeným především na současnou českou literaturu a literární kritiku. Jeho obsah ale tvoří i původní poezie a próza, studie nebo rozhovory. Tři roky po svém vzniku v roce 1990 Tvar vycházel s týdenní periodicitou, od roku 1994 je vydáván jednou za čtrnáct dní. Odtud i podtitul Tvaru „Literární obtýdeník“.

Aktuální číslo Tvaru přináší rozsáhlý rozhovor s literárním kritikem Zdenko Pavelkou, jehož jméno se v poslední době objevovalo zejména v souvislosti s odhalením autora knihy Bílej kůň, žlutej drak a který především do loňského léta třináct let redigoval přílohu deníku Právo Salon. V rozhovoru nazvaném Letět s divokými husami Pavelka hovoří o svém žurnalistickém angažmá v Rudém právu nebo o roli literatury v současném veřejném prostoru.

Nutno podotknout, že interview s Pavelkou vedla redaktorka Božena Správcová, jejíž přístup k rozhovoru se podstatně liší od běžného stylu, s nímž se můžeme setkat na stránkách novin a časopisů. Otázky dotazovanému jsou zde střídány krátkými úvahami, díky čemuž se rozhovor svou formou podobá daleko spíše diskusi nad ožehavými otázkami.

Esejem do Tvaru přispěl básník a překladatel Ondřej Buddeus. Zamýšlí se v něm nad poezií „v době, která zažívá masovou inflaci všech způsobů textu,“ kdy jen „za rok 2002 společnost vytvořila 5 exabytů informací“. Načrtává možnost alternativní cesty k uměleckému dílu, jež by nebylo opřeno o programovou poetiku. Buddeusův esej Poezie vs. informace je příspěvkem k diskusi o smyslu umělecké tvorby a o vazbě mezi uměním a budoucností kultury vůbec. Nedílnou součástí eseje je i ukázka Buddeusovy poezie.

Velkou část Tvaru vyplňují pravidelné rubriky a texty na pokračování. V minulém roce zde vycházela próza nazvaná Autor Quijota Ivan Matoušek, od ledna tohoto roku se čtenáři mohou seznámit s textem Kráska, jehož autor Josef Kocourek stále patří mezi doposud nepříliš známé prvorepublikové spisovatele.

K pravidelným příspěvkům patří i seriál básnířky Svatavy Antošové, jenž je věnován knihovnám — tentokrát historii knihovnictví v Lokti a místní městské knihovně. Antošová v drobnohledu popisuje práci místních knihovnic a knihovníků a jejich nezanedbatelný vliv na kulturní život obyvatel měst vzdálených velkoměstským centrům.

Spolu s recenzní rubrikou je nutno zmínit i kritický příspěvek Boženy Správcové určený komunitám literárních serverů a jejich specifickému přístupu k veřejné diskusi. Znovu si zde pokládá otázku, nakolik jsou internetové diskuse autonomním prostorem, na nějž se nevztahují stejná pravidla jako pro redigované časopisy a jiné komunikační platformy. Správcová popisuje svou vlastní zkušenost s vulgaritou anonymních přispěvatelů.

Navzdory mínění literárního kritika Radima Kopáče, podle něhož se Tvar (a nejen on) „zužuje na stoku pro neurózu svého vůdce a hrstky jeho oddaných poddaných,“ si tento list během dvaceti let existence dokázal udržet renomé periodika, jež je otevřeno novým uměleckým vlivům, experimentu a kritickému myšlení.

    Diskuse (0 příspěvků)