Už několik týdnů mě straší sexuální ďábel. Je to ta reklama, kterou asi znáte — za stolem sedí šéf a kouká do novin, přijde sekretářka a říká: „Šéfe, přišla za vámi dáma a ptá se, jestli můžete?“ A šéf odpovídá: „Ano, můžu a hned!“ a vykoukne zpoza novin a vidíme, že je celý natřený načerveno, má růžky a sekretářka říká: „Šéfe, vy jste ale ďábel!“ a pak jde titulek „Můžem hned? Mužem hned! Ve chvilce sexuálním ďáblem!“

Ach jo. Pak jedu do práce a ten červený idiot (existuje i případnější slovo, používané zejména kdysi vojáky základní vojenské služby, začíná na č a já se ho stydím napsat) na mě kouká z megaboardu (které nenávidím z podstaty, ale o tom už jsem psala) — a pod ním se plazí holka v bílém prádle s andělskými křídly. Sakra, ten sex ale musí být byznys, když preparát, o jehož účinku celkem pochybuji (a jehož jméno tu schválně neuvádím) stojí za takovou reklamu. A přitom v průzkumu Sujet Focus (průzkum prováděný na vybraném vzorku diváků) prestižního časopisu Strategie se umístila TV reklama onoho preparátu na skvělém druhém místě v rámci TV reklam uvedených na obrazovkách. Tím ale aktivita preparátu v reklamě neskončila.

Šoféři na dálnici D1 i na dalších hlavních tazích po republice denně míjeli billboardy a bigboardy s ďáblem, cestující se zase se smějícím se představitelem pekla potkávali v pražském metru při jízdě na eskalátorech. Aby toho nebylo málo, tak české silnice od jara letošního roku brázdí služební vozy farmaceutických reprezentantů a zaměstnanců Simply You, opatřené výraznými polepy s názvem onoho přípravku, které jsou čitelné i ve tmě. Z aktuálního dění pak do českých rádií vstoupí inovovaný spot, v němž žena-řidička překročí povolenou rychlost a ďábel ji pak bude pokutovat.