Turecko kritizuje USA ve sporu o vysídlování Arménů

Anna Sedláčková

Obamova vláda lavíruje mezi dvěma tlaky: část kongresu chce ustavit používání termínu genocida pro turecké vysídlování Arménů v letech 1915-23, Turecko je ale významným spojencem USA v NATO a proti termínu genocida se jeho premiér ihned ohradil.

Před vážným poškozením diplomatických vztahů varoval turecký premiér Recep Tayyip Erdogan poté, co zahraniční výbor amerického Kongresu včera přijal rezoluci, jež označuje masakr půl druhého milionu Arménů osmanskými Turky za první světové války za genocidu. „Turecko je viněno ze zločinu, který nespáchalo,“ ohradil se Erdogan.

Turecko včera ihned po rozhodnutí výboru odvolalo na konzultace svého washingtonského velvyslance Namika Tana. Americká rezoluce může podle Erdogana rovněž mařit snahy o usmíření Turecka s Arménií po téměř sto letech napjatých vztahů. Pod záštitou Švýcarska a s podporou Spojených států země vyjednávají o otevření společné hranice, píše pro deník Guardian Daniel Nasaw z Washingtonu.

Dokument, před jehož schválením ve středu varovala i americká ministryně zahraniční Hillary Clintonová, prošel výborem v těsném poměru 23 ku 22 hlasům a míří do Sněmovny reprezentantů. Podobné rezoluce o genocidě výbor Kongresu schválil již v letech 2000, 2005 a 2007, bývalí prezidenti Bill Clinton a George Bush se však pokaždé postarali o to, aby Sněmovnou neprošly, připomínají pravicové turecké noviny Hürriyet.

Zhoršení vztahů s Tureckem se chce vyhnout i vláda Baracka Obamy. Jedním z důvodů je to, že turecká armáda jakožto spojenec NATO nasadila v Afghánistánu sedmnáct set vojáků. Turecký prezident Abduláh Gül na Obamu již dříve naléhal, aby rezoluci zabránil, a varoval před případným poškozením spojeneckých vazeb.

„Není to rozumné rozhodnutí,“ uvedl k přijetí usnesení podle zpravodajského portálu Dünya Gazetasi prezident Gül. „Velice je odsuzuji. Pro Turky ale nic neznamená. Turecko nebude zodpovědné za negativní důsledky, které zkreslená a od historické reality odtržená rezoluce bude v různých oblastech mít. Týká se to i úsilí o nastolení míru a stability na Kavkaze.“

Podle historiků osmanští Turci zabili při nuceném vysídlování v letech 1915 až 1923 milion až milion a půl Arménů. Vyvražďování je považováno za jeden z prvních případů genocidy ve dvacátém století. Turecko trvá na tom, že z historických záznamů důkazy o genocidě nevyplývají, a poukazuje na nedostatek historického porozumění tehdejším událostem.

Arménie přijetí usnesení přivítala. „Je to další důkaz toho, že jsou Američané oddáni univerzálním lidským hodnotám, a další krok k předcházení zločinů proti humanitě,“ podotknul arménský ministr zahraničí Edward Nalbandian. Arméni žijící ve Spojených státech za prosazení rezoluce intenzivně lobovali. Do kampaní tam loni Arménský národní výbor investoval 50 tisíc dolarů (950 tisíc korun).

Prezident Obama v předvolební kampani v roce 2008 o událostech z počátku minulého století hovořil jako o genocidě, v loňském dubnovém projevu připomínajícím arménský masakr se však tomuto výrazu vyhnul. Po úplném schválení rezoluce by američtí představitelé v oficiálních projevech slovo genocida používat museli.

Další informace:

Guardian Armenian 'genocide' vote unjust, says Turkey

Hürriyet Turkey condemns house panel endorsement of Armenian 'genocide' resolution

Dünya Gazetasi Turkey condemns US House committee's passage of Armenian "genocide" resolution