Co mají společného Jitka Chalánková (TOP 09), Radka Maxová (ANO), Dana Váhalová (ČSSD), Pavla Golasowská (KDU-ČSL), Marta Semelová (KSČM), Jana Hnyková (Úsvit) a Hana Aulická-Jírovcová (KSČM)? Jde jim o blaho dětí.

To není vtip. Je to realita sociálního výboru sněmovny, který kritizuje změny systému péče o ohrožené děti. Snaží se zvrátit to, co už se změnilo a soustředí se i na připravovaný zákon o podpoře rodin, ochraně práv dětí a náhradní rodinné péči. Cílem zákona je sjednocení péče o ohrožené děti a také to, aby bylo co nejméně dětí v ústavech. Poslankyně v sociálním výboru vycházejí z toho, že původní systém péče o ohrožené děti, který má už dlouhou tradici, je dobrý a není třeba ho unáhleně měnit.

„Kdopak kritizuje náš systém péče o ohrožené děti?“ Ptá se s nedůvěrou Jitka Chalánková (TOP 09) na zasedání sociálního výboru. Instituce jsou podle ní různé, samozvané a to, jak si nastavíme systém péče o ohrožené děti, je zcela a výhradně v kompetenci volených orgánů České republiky. K těm samozvaným institucím patří třeba Výbor OSN pro práva dítěte, vysvětlila o něco později, když se konečně dostala ke slovu, ministryně Michaela Marksová, která vyzvala přítomné, aby se seznámili se závěry studií profesora Matějčka a podívali se na film Děti bez lásky.

Zdůraznila také, že jde hlavně o to, aby se instituce postupně transformovaly a začaly nabízet více ambulantní služby. Snažila se přítomné poslankyně uklidnit, že nikdo nechce ústavy rovnou rušit. Přesto byl celou dobu jednání patrný rozkol a atmosféra byla plná emocí.