Suchozemská metafora veřejného angažmá
Patrik EichlerTeprve, když budeme vědět, co to politika je a k čemu ji máme, můžeme se ptát, zda se do ní chce někdo zapojit. A můžeme odstraňovat překážky, které lidem ve veřejném angažmá brání.
Jen jestli se také zeptali, co je to ta politika, co se do ní chce zapojit jen osm procent lidí. To jsem si říkal, když jsem si na titulní straně sobotního Práva četl, že Češi nemají zájem o veřejné angažmá. Že trochu lepší je to mezi lidmi nad šedesát. A že hlavním problémem, proč lidé do politiky nechtějí, je vulgarita jednání v Poslanecké sněmovně a referování o korupčních kauzách.
Sám vidím jiné příčiny: Nechali jsme si pomluvit kolektivní zájem a kolektivní akci jako cosi nepřípadného, minulorežimního, v demokratické společnosti neslušného.
Zapomněli jsme, co je to politika, a proč je v pořádku prosazovat politický program, i když to znamená vstupovat do řady konfliktů, které pak třeba i v různě deformované podobě končí v televizních zprávách a na titulních stranách novin.