Důsledky výstavby dálnic v krajině
Dušan RadovanovičKvůli o pár minut kratší jízdě po rychlostní komunikaci za desítky miliard se Česká republika stává rozkouskovanou zemí. Ani vyloženě nesmyslné stavby se nedaří zastavit, neboť úřady straní investorům.
V České republice se výstavba dálnic stala jedním z nejvýnosnějších obchodů. Pět či deset ušetřených minut času se zdá být argumentem, na který slyší téměř všichni. Předražené dálnice a rychlostní komunikace proto sešněrovávají republiku čím dál tím víc.
Jejich negativní vliv ovšem ani zdaleka nepociťují pouze lidé, kteří jsou nuceni v blízkosti dálnic žít. Méně známý, ale rozhodně ne méně zhoubný vliv mají megalomanské stavby také na faunu a v neposlední řadě i na krajinný reliéf.
Jen za poslední rok zahynulo podle statistiky na českých silnicích 570 000 zajíců, 52 000 srnců a 350 000 ježků. Zcela zásadní význam má také fragmentace krajiny. Hustá síť velkých silničních staveb ji totiž zneprůchodňuje a brání migraci zvěře. „Odděluje od sebe jednotlivé populace, ty pak degenerují a vymírají,“ řekl Deníku.cz Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody.
„Ztrácíme určitou kvalitu v přírodě, a pokud s tím nebudeme něco dělat, tak to nakonec pocítíme všichni,“ cituje Deník bývalého ministra životního prostředí a ředitele odboru biodiverzity Evropské komise Ladislava Mika.
Alespoň částečně mohou tuto situaci zlepšit takzvané biokoridory, které by zvěři umožnily dálnice bezpečně překonávat a pohybovat se v různých oblastech. Takových biokoridorů je však v České republice pouze třicet čtyři. Přechody určené pro velkou zvěř jako jelen, rys nebo los jsou pak pouze dva.