V České republice se výstavba dálnic stala jedním z nejvýnosnějších obchodů. Pět či deset ušetřených minut času se zdá být argumentem, na který slyší téměř všichni. Předražené dálnice a rychlostní komunikace proto sešněrovávají republiku čím dál tím víc.

Jejich negativní vliv ovšem ani zdaleka nepociťují pouze lidé, kteří jsou nuceni v blízkosti dálnic žít. Méně známý, ale rozhodně ne méně zhoubný vliv mají megalomanské stavby také na faunu a  v neposlední řadě i na krajinný reliéf.

Jen za poslední rok zahynulo podle statistiky na českých silnicích 570 000 zajíců, 52 000 srnců a 350 000 ježků. Zcela zásadní význam má také fragmentace krajiny. Hustá síť velkých silničních staveb ji totiž zneprůchodňuje a brání migraci zvěře. „Odděluje od sebe jednotlivé populace, ty pak degenerují a vymírají,“ řekl Deníku.cz Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody.

„Ztrácíme určitou kvalitu v přírodě, a pokud s tím nebudeme něco dělat, tak to nakonec pocítíme všichni,“ cituje Deník bývalého ministra životního prostředí a ředitele odboru biodiverzity Evropské komise Ladislava Mika.

Alespoň částečně mohou tuto situaci zlepšit takzvané biokoridory, které by zvěři umožnily dálnice bezpečně překonávat a pohybovat se v různých oblastech. Takových biokoridorů je však v České republice pouze třicet čtyři. Přechody určené pro velkou zvěř jako jelen, rys nebo los jsou pak pouze dva.

Největší problémem jsou staré dálnice, které ještě s žádnými ekodukty nepočítaly. Přestože u nových staveb mají být biokoridory podmínkou pro povolení stavby, realita je mnohdy jiná. Stačí prý pouze prohlásit, že by stavba potřebného ekoduktu byla příliš drahá.

„Například klíčový přechod mezi oblastí Beskyd a Jeseníků na dálnici D47 se nebuduje, protože podle Ředitelství silnic a dálnic by vyšel na půl miliardy. V zahraničí přitom vznikají tyto stavby výrazně levněji,“ uvedl Václav Hlaváč z Agentury pro ochranu přírody a krajiny.

„O tom problému se sice hodně píše, hodně se o něm hovoří, ale reálně se nedělá vůbec nic,“ řekl Deníku Referendum Miroslav Patrik z Dětí Země.

Nezanedbatelným vliv má dálniční síť také na krajinný ráz. „Orgány ochrany přírody musí vydat stanovisko k zásahu do krajinného rázu. Nezaznamenal jsem však jediný případ, kdy by stavbu skutečně zastavily,“ říká Miroslav Patrik. „Čeští projektanti zřejmě projektují dokonalé dálnice,“ dodává ironicky.

Mezi nejevidentnější případy patří bezpochyby dálnice chráněnou oblastí České středohoří. Zde ovšem řízení o dopadu na krajinný ráz vůbec neproběhlo. „Podali jsme proti tomu stížnost, ale celý problém se táhne už dobře sedm let a soud zřejmě rozhodne až po tom, co dálnice bude stát,“ dodává Patrik.

Dalším případem se brzy může stát i Český ráj. I přes výrazný odpor místních občanů zde stále Liberecký kraj počítá s výstavbou čtyřproudé komunikace R-35 v trase Jičín — Turnov, tedy přímo skrz srdce Českého ráje. Přitom není vůbec prokázané, že je navyšování silniční kapacity v oblasti bezpodmínečně nutné, a lze tedy uvažovat jako vždy i o nulové variantě. Zároveň existuje i tzv. jižní trasa stavby, která by Český ráj obcházela kolem Sobotky a napojovala se na současnou dálnici Praha — Liberec u Mnichova Hradiště.

„Časový rozdíl mezi těmito trasami vychází zhruba na pět minut. Jižní trasa by navíc byla výrazně levnější a především ekologicky mnohem přijatelnější,“ řekla Deníku Referendum předsedkyně občanského sdružení S drakem rval se Michael a zastupitelka Strany zelených Martina Pokorná.

Liberecký kraj si nechal loni zpracovat studii, která navzdory všem argumentům znovu favorizuje severní variantu. „Přitom i samotná studie přiznává, že nejzásadnějším problémem bude právě hlučnost a dopad trasy na krajinný ráz. Například bude vidět a slyšet ze skalních měst,“ dodává Pokorná. Samotné zničení unikátní krajiny však zjevně jako argument proti nesmyslné trase nestačí.

Schválení tedy většinou závisí na blahovůli orgánu, který stavbu posuzuje. „Praxe je taková, že státní investor má vždycky pravdu. Stát si za státní peníze zaplatí studii, která řekne, že poškození krajiny není natolik zásadní. Například zmiňovaná R-35 má u Hradce Králové třístupňovou křižovatku, ale ani ona prý do krajinného rázu nezasahuje. Zřejmě tedy už nevadí vůbec nic,“ uzavírá současnou realitu dálniční výstavby Miroslav Patrik

Další informace:

Denik.cz Dálnice krájí krajinu, příroda je v obklíčení

Detizeme.cz Jsi ta nejkrásnější krajina, co znám