Sexy vzdělání z Brna

Ivo Bystřičan

Hospodářské noviny nedávno vynesly brněnskou sociologii skoro do nebes, aspoň tedy těch českých. Tamní elitní vzdělání však naplňuje prastarou teorii zahálčivé třídy. Ta si potvrzuje status tím, že zásadně nedělá a neučí se nic užitečného.

To byly nervy. Moje přítelkyně se učila na bakalářské státní zkoušky. Studuje brněnskou sociologii a té látky není málo, dobré tisíce stran komplikované četby. Od prvního ročníku je však sociologií nadšena, ba místy uhranuta. To pronikání za slupky institucí, rozplétání přediva sociálního řádu, pronikání do vrstev kultury, které zakládají společnost. Dobrodružství se změnilo v martyrium příprav na státnice. Moc se však těšila do magisterského cyklu, kde začne naučenými teoriemi a koncepty vládnout a naučí se je přetavovat do konkrétních výsledků, které překonávají zacyklenost akademického provozu. Tak, že absolvent může působit i mimo akademickou sféru.

V Hospodářských novinách pak navíc vyšel článek Brno převálcovalo konkurenci: „Hodláte si letos podat přihlášku na sociologii? Pokud od školy očekáváte dobrou šanci na výjezd do zahraničí, slušnou jazykovou přípravu, mladý pedagogický sbor a kvalitní vědu, přihlaste se do Brna, respektive na zdejší Fakultu sociálních studií Masarykovy univerzity." To bylo doma radosti. Studovat takovou školu, kdo by nebyl nadšen. Přítelkyně se nejvíce těšila, že se naučí sociologickému řemeslu, bez něhož zůstává přehled o stoletém teoretickém zázemí oboru jaksi napůl nevyužitý. Tím řemeslem je výzkum, skrze který se teoretické poznatky aplikují.

Co však zasedla k registraci předmětů, bylo zle a vůkol šlehaly blesky. Nechápal jsem proč, navíc jsem měl dost práce a pak, znáte ty dnešní studenty a navíc ženy, jak se jim věčně něco nelíbí. Hospodářky škole v oboru sociologie navíc udělily zlatou medaili, tak co. Pak jsem ale byl přinucen zasednout k seznamu předmětů: „No tak mi řekni, co by sis z toho zapsal."

Tak jsem tedy usedl a měl radost, jaká tvůrčí nálada v Brně panuje při koncipování náplně a hlavně pak názvů magisterských předmětů. „Děti, blázni a čarodějnictví", ke všemu s vtipně vymyšleným kódem předmětu SAN666. Potom „Sex, antropologie, intimita" nebo „Gender, pohlaví a sexualita“ či „Tělo a tělesnost". Vida, v Brně sociologové alespoň dbají na to, co mládež zajímá nejvíce. To nás, vůči mládí necitlivě, mučili multivariačními statistickými metodami.

Pak jsem si spočítal, kolik předmětů má název utkán ze tři podstatných jmen oddělených čárkami nebo spojkou. No dost. Třeba ještě „Diskurs, moc a vládnutí," „Věda, technologie, politika" či „Modernizace, sekularizace a sociální integrace." Dobrá strategie. Sociologie přece hledá souvislosti tam, kde jsou nečekané a nehledané a tím spojením slov vzniká taková intelektuální hádanka. Sám bych si některé hned zapsal.

„Jenže ty už výzkum dělat umíš!", děla vzteklá přítelkyně. Moudře jsem jí poradil, ať se tedy vykašle na ta různá těla a sexy a intimity a zapíše si předměty, kde se naučí ze všech stran dělat výzkum, kterému by se ráda profesně věnovala, neboť je to praktická žena. Byl jsem přinucen si seznam projít znovu. No opravdu. Předmětů, které učí toto řemeslo královny věd, jak ji velkoryse nazval její praotec Auguste Comte, jako po vyhynutí šafránu. Jen pár se jich tam krčí.

Konečně mi došlo, proč je ta škola tak oblíbená a proč se i v Hospodářkách tak rozplývají. Vždyť je to zábava. Edu-tainment. Pop-sociologie. Kurikulum zájmových kurzů. Hned jsem si říkal — být mi dvacet, mít zajištěno sponzorství rodičů a moci tak chodit na ta těla a sexy a intimity. Mladá krev nemusí myslet na budoucnost, když vře vášní i pro takovou sexy vědu.

To studium mi po vlastní analýze kurzů přišlo moc zajímavé a zároveň v praxi nepříliš použitelné. Ohánět se na výběrovém řízení titulem z kritického myšlení a dávání si věcí do souvislostí, to k místu asi nevede. Určitě ne v soutěži s těmi, kdo mohou své dovednosti smysluplně nazvat a přímo použít. Proč ale tedy brněnská sociologie s přehledem vítězí? Že by si novináři tolik lebedili v teoretickém poznání říznutém popkulturou či že by takové vzdělání otevíralo slavobrány trhu práce? Jistěže ne. Stačí se podívat na kritéria, na něž Hospodářské noviny kladou důraz.

Mládí je sexy, tudíž body se sypou za nízký věkový průměr učitelů. Starým profesorům hanba. Cestování je sexy, proto body získává i poměr studentů, kteří vyjeli na zahraniční stáž, byť k tomu oni sami nemusí vynaložit velké úsilí. Hanba setrvávání v jedné knihovně. I atraktivita na první pohled je sexy, a tak Brno další body získává za značný nával uchazečů. To, že může být ovlivněný vědomím maturantů, že se sem přijímá několikanásobně více než třeba na FF UK, je už jedno. Díkybohu, že se mezi kritérii vůbec objevila i vědecká a publikační činnost.

Praktičnost a využitelnost studia se nehodnotí. Za prvé je to těžké a za druhé, univerzita není přece žádnou Fachschule. Elita se totiž vyznačuje tím, že na pořádnou práci nemusí sáhnout a to musí dát patřičně najevo. Babrání se ve statistice, výzkumných metodách a analýze dat, ať už jde o kvantitativní či kvalitativní výzkum, je oproti vzdušným zámkům teorií venkovským chlívkem. Neužitečná kratochvíle podtrhuje ten správný status intelektuální šlechty, která se nechce a nemůže zahanbovat praktickou činností. Není to totiž ani sexy.

    Diskuse (1 příspěvek)
    Michal Šindelář
    March 3, 2010 v 10.5
    Sociolog by nemel propadat zoufalstvi kdyz se mu TADY a TED hned neco nedari podle jeho predstav. Stejne tak by se mel umet trochu rozhlednout, napriklad do nabidky podzimniho semestru, kde jsou vyzkumne predmety v nabidce.

    Ale je chyba hledet na sociologii jako na vyzkumnou masinerii. Vyzkumnik bez schopnosti kriticky myslet je vyzkumnik zbytecny, protoze nic nevyzkouma. Trh prace v USA na toto hledi, a stejne jako vyzkumne dovednosti je kladen duraz i na kriticke mysleni a treba i na schopnost komunikovat rozdilne uhly pohledu. Vice tu http://nortonbooks.typepad.com/everydaysociology/2010/02/sociology-majors-on-the-job-market.html