V České republice vychází pod názvem „Lidé na prvním místě“ česká verze mezinárodní zprávy Social Watch 2009 (zaměřená na rok 2008). Obsahuje národní zprávy a mezinárodní srovnání statistických údajů o ekonomické, politické, sociální a lidskoprávní situaci ve světě, a také o dopadech ekonomické krize. Měřítkem pokroku je naplňování mezinárodních smluv týkajících se lidských práv a úmluv Mezinárodní organizace práce.

Social Watch je mezinárodní lidskoprávní síť, která vznikla v roce 1995 a v současnosti k ní patří více než 700 organizací ze 70 zemí světa. Zvláštní pozornost Social Watch věnuje situaci žen a pro sledování pokroku v genderové spravedlnosti byl vyvinut speciální Gender Equity Index — Index genderové spravedlnosti, který postihuje postavení žen v oblasti vzdělání a v ekonomické a mocenské sféře.

Součástí českého vydání je i dvacet národních zpráv včetně té za Českou republiku. Zastoupení žen ve veřejném životě a rozhodovacích procesech je v ČR dlouhodobě nízké. Z hlediska počtu žen ve vrcholové politice stála ČR v roce 2008 dle hodnocení Meziparlamentní unie na 69. místě, od té doby jsme dokonce ještě klesli na 76. místo.

Zhoršuje se ovšem celková sociální situace a nebezpečně narůstá rasismus a xenofobie. „Omezování lidských práv na poli sociálním můžeme sledovat i v České republice. Ztížení přístupu nejchudších k základním zdravotnickým službám, rostoucí sociální vyloučení, genderová nerovnost a rostoucí xenofobie jsou základními problémy, které musíme řešit. A neměli bychom zapomenout ani na naši globální odpovědnost,“ říká editor českého vydání, Tomáš Tožička.

Pokud jde o rozvojové země, i tam se ukazuje příliš pomalý pokrok i při dosahování nejzákladnějších předpokladů rozvoje, jak je sleduje Basic Capabilities Index — Index základních schopností. S pokračující krizí v rozvinutých zemích se prohlubuje již tak velmi kritická situace v chudých a nejchudších zemích, přičemž nejhorší ukazatele vykazuje Subsaharská Afrika. Celosvětový závazek k potírání extrémní chudoby, jak vyplývá z Deklarace tisíciletí a Rozvojových cílů tisíciletí, se nepodaří naplnit. Klesá ochota bohatých zemí, včetně České republiky, tyto aktivity finančně podporovat, byť se k tomu zavázaly již před čtyřiceti lety.

„Přestože ekonomickou krizi vyvolal omyl bohatých, industrializovaných a rozvinutých zemí, největší břemeno následků nesou nejchudší země. Ekonomická krize v těchto zemích přiživila i existující krize v oblasti potravin, paliv, klimatu, dluhů, rozvoje a politiky,“ uvádí Arjun Karki z LDC Watch.

I když krize by mohla být výzvou k pozitivním změnám, dosavadní nástroje spíše prohlubují propast mezi bohatými a chudými. Zatímco banky a nadnárodní firmy dostávají nejrůznější státní podpůrné balíčky, sociální a zdravotní programy jsou redukovány. „Zbývá nám na záchranu ještě nějaký čas? Možná ano, možná ne. V každém případě nedovolme, aby se později říkalo, že naše generace pro spravedlnost neudělala dost,“ píše Isagani R. Serrano z filipínského Social Watch.

Celá zpráva ke stažení zde