Současný ředitel Národní galerie Milan Knížák prohlásil, že by rád v čele NG zůstal ještě do konce příštího roku, aby mohl dokončit některé rozpracované projekty. Také ministr Riedlbauch hovoří o nutnosti zachovat kontinuitu instituce. Termín nástupu Knížákova nástupce tak zatím nebyl určen.

Nového ředitele Národní galerie bude vybírat odborná komise, na jejímž složení se ministr se svým poradním sborem dohodl minulý týden. Konkrétní jména členů komise zatím Ministerstvo kultury nezveřejnilo, avšak měli by ji tvořit i zahraniční odborníci. Podle ministra kultury Václava Riedlbaucha v komisi nebude on ani nikdo z úředníků ministerstva.

Zájemci o post generálního ředitele Národní galerie jsou povinni k přihlášce do výběrového řízení přiložit vedle strukturovaného životopisu s údaji o dosavadní praxi, odborných znalostech a dovednostech také představu představu o poslání, cílech a řízení Národní galerie, a to v rozsahu maximálně patnácti normostran s uvedením základních východisek pro zpracování koncepčních materiálů týkajících se například odborné správy a ochrany sbírky, prezentace sbírky (stálé expozice, výstavy, programy), organizační struktury, vědecko-výzkumné činnosti či financování a provozu.

Podle ČTK však doporučení výběrové komise ministr nemusí respektovat. Ostatně v případě Riedlbauchových předchůdců a obdobných konkurzů se tak již nejednou stalo. Například právě v případě Knížáka, který byl jmenován ředitelem NG navzdory tomu, že v doporučení komise byl až na třetím místě.

Milan Knížák vždy byl a je vnímán jako značně kontroverzní osobnost, a to jak na poli uměleckém, tak na poli společensko-politickém. Veřejně začal vystupovat v šedesátých letech, kdy proslul mimo jiné například svými happeningy či tvorbou instalací v ulicích Prahy. Založil skupinu Aktuální umění (Actual Art), později přejmenovanou na Aktual.

Po listopadové revoluci byl Knížák v letech 1990—1996 rektorem Akademie výtvarných umění, v roce 1998 neúspěšně kandidoval za ODS do Senátu a v roce 2004 měl dokonce ambici kandidovat za Národní koalici (koalice Národní strany a České strany národně sociální) do Evropského parlamentu, avšak z kandidátky odstoupil. Na post generálního ředitele Národní galerie byl jmenován sociálnědemokratickým ministrem kultury Pavlem Dostálem v roce 1999, tj. v čase tzv. opoziční smlouvy.

Jeho jedenáctileté působení na postu šéfa jedné z nejvýznamnějších kulturních institucí vyvolávalo nemálo kritických reakcí z řad odborné veřejnosti. Teoretička a kritička výtvarného umění Věra Jirousová o jeho více než desetiletém působení v NG Deníku Referendum řekla: „Během doby, kdy byl Milan Knížák ředitelem Národní galerie, se mu její provoz podařilo znormalizovat. Dosáhl toho, že během prvních dvou let odešlo dvanáct odborných pracovníků, jejichž práce si vážím. Pod jeho vedením se galerie stala místem s fádním a neosobitým provozem bez invence. Za nejhorší však považuji Knížákovo nekolegiální a arogantní jednání, jež galerii vyloučilo ze sítě komunikace prestižních evropských muzeí a galerií. Vytvořil tu ostrůvek izolace, v jehož rámci si navíc počínal autoritativně a bez vnitřní diskuse.“

A právě prolomení této izolace by mělo být podle Věry Jirousové jedním z klíčových úkolů nově jmenovaného ředitele: „Vypsání výběrového řízení hodnotím jako mimořádně důsledný čin současného ministra kultury, kterým chce vyřešit problémy, jež dosavadní ministři obcházeli. Tímto krokem dává najevo, že chce svému nástupci zanechat čistý stůl. Věřím, že ve jménu nově jmenovaného generálního ředitele najde osobnost, která bude krom jiného profesní autoritou a současně bude mít smysl pro české umění.“

Další informace:

České noviny Ministr kultury vyhlásil konkurz na ředitele Národní galerie

Ministerstvo kultury České republiky Vyhlášení výběrového řízení na obsazení funkce generálního ředitele Národní galerie v Praze