Když jsem se kdysi v marxistické politické ekonomii kapitalismu dozvěděl, že vojenské výdaje stimulují růst tržní (pardon, kapitalistické) ekonomiky, viděl jsem v tom komunistický žvást. Dnes o tom ani trochu nepochybuji, zejména pokud se k vykazování ekonomického růstu té které země používá ukazatel HDP (hrubý domácí produkt).

Nepochybuji ani o tom, že by technický pokrok v USA i jinde nejspíše nepostupoval tak rychle, pokud by nebylo štědré armádní kasy. A zdaleka se nejedná jen o letecký a raketový průmysl. Vojenské výdaje mají ovšem kromě nesporné stimulační úlohy také velmi nepříjemné vedlejší důsledky: způsobují obří deficity státních rozpočtů.

Rozpočet Spojených států na obranu na příští rok představuje obrovskou částku 585 mld. USD. Ruské vojenské výdaje představují jen tak pro zajímavost zhruba desetinu této částky. Ruský prezident by tedy musel být úplně šílený — a to opravdu není — pokud by iniciativně vyhledával konfrontaci s USA a se Západem obecně.

Spojené státy zažily po II. světové válce čtyři válečné konfrontace, kterých se s rozdílným úspěchem se svými početnými vojenskými kontingenty a s obrovským materiálním a logistickým nasazením samy zúčastnily.