Vědci a ekologické organizace vyzývají ministra životního prostředí Richarda Brabce z hnutí ANO a ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Františka Pelce, aby urychleně řešili kritickou situaci v ochraně jesenické přírody a selhání Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky (CHKO).

Podle jejich zjištění totiž od  nástupu nové vedoucí Michaely Pruknerové vychází úřad vstříc developerské lobby, rezignuje na ochranu přírody a fakticky tak ohrožuje jedinečnou přírodu Jeseníků. „Vedoucí Správy by tedy měla rezignovat na svou funkci a vedení AOPK a ministerstva by mělo zajistit účinné fungování Správy CHKO a obnovit její ztracenou důvěru,“ tvrdí experti.

„Nebýt aktivní účasti několika občanských spolků, v oblasti kolem Petrových kamenů a Pradědu by už jezdily buldozery a evropsky mimořádná příroda by byla poškozena. Části pralesů by padly za oběť motorovým pilám, zničena by byla některá místa s výskytem vzácných druhů rostlin včetně zvonku vousatého a přirozené koryto Bílé Opavy by uvěznily ocelové roury,“ komentuje situaci předseda Společnosti přátel Jeseníků Ondřej Bačík.

„To vše se Správa CHKO chystala povolit. Přestože se díky podaným odvoláním organizací zatím podařilo projekty zastavit, k poškozování výjimečné přírody a krajiny v oblasti Petrových kamenů bohužel dochází,“ dodává Bačík.

„Před třemi lety zveřejnilo třiadvacet odborníků prohlášení o výjimečné a zároveň ohrožené přírodě Jeseníků. Dnes zástupci odborné sféry a občanských spolků doslova bijí na poplach, protože situace v ochraně přírody v Jeseníkách je kritická a nadále neúnosná. K mnoha ekologickým problémům nově přibyl ten nejzávažnější, jímž je selhání samotné Správy CHKO například při ochranně Národní přírodní rezervace Praděd. Ta je přitom tím nejcennějším, co Jeseníky mají,“ vysvětluje podstatu problému zástupce přírodovědců z univerzit v Olomouci a v Ostravě Stanislav Bureš.

Konkrétní pochybení vidí odborníci například v selhání ochrany Národní přírodní rezervace Praděd v oblasti lyžařského areálu Ovčárna-Praděd, kdy Správa CHKO zejména formou řady výjimek povoluje jinak ze zákona zakázané činnosti. Tento stav probíhá od začátku roku 2013 doposud. Správa CHKO přitom nebere v úvahu názory odborníků a organizací.

„Orgán státní správy, který má chránit přírodu, vychází vstříc kontroverzním podnikatelským záměrům a neplní tak své základní poslání,“ uvádí s tím, že tak dochází k paradoxní situaci, kdy občanské spolky musejí vystupovat proti Správě CHKO, odvolávat se vůči jejím rozhodnutím a suplovat činnost státní ochrany přírody, aby hájily zákonem chráněný zájem na ochraně přírody.

Ekologové také připomínají, že zatímco předchozí vedení Správy se snažilo systematicky škodlivým projektům zamezit, nové vedení naopak začalo brzy podporovat stavbu nových objektů, lyžařských vleků, lanovek či spoutání koryta Bílé Opavy do ocelových rour.

V průběhu srpna až října proto podala Společnost přátel Jeseníků tři podněty na Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP) s konkrétními příklady poškození přírody v NPR Praděd v oblasti Ovčárny a Petrových kamenů.

Jednalo se o vyježdění dvou nových cest nákladními vozidly ve volné přírodě, v jednom případě o poškození povrchu půdy, dále o instalaci parabol na sloupech lyžařských vleků a dále o umístění dřevěné boudy a skladování železných odpadů u horního vratného sloupu jednoho z lyžařských vleků. Tyto příklady podle nich potvrzují zhoršující se přístup orgánu ochrany přírody k jedné z nejcennějších lokalit a faktické selhání tam, kde by měl přírodě věnovat maximální péči s cílem zachovat a zlepšit stav jedinečné lokality.

Za další fiasko Správy CHKO při řešení zásadního ekologického problému Jeseníků experti označují existenci a rozrůstání borovice kleče. V minulosti uměle vysazené kosodřevině se na hřebenech hor daří, postupně expanduje a má řadu negativních dopadů na přírodu Jeseníků. „V současnosti jde o největší ekologický problém hor,“ zdůrazňují.

Důsledkem je zarůstání vysokohorského bezlesí, ohrožení vzácných ekosystémů karů a kotlin a ztráta jedinečné druhové pestrosti (biodiverzity). Cílem by přitom podle nich nemělo být plošné vykácení kleče, nýbrž její redukce v nejcennějších lokalitách a záchrana jedinečné jesenické přírody. „Místo aktivní přípravy a realizace projektů na odstranění borovice kleče skončily dva aktuální projekty Správy CHKO naprostým fiaskem,“ tvrdí.

V neposlední řadě připomínají, že správa CHKO vydala souhlasné závazné stanovisko k výstavbě nové větrné elektrárny na vrcholu Medvědí hory. A to přesto, že k tomuto projektu takzvané „Rekonstrukce větrné farmy Mravenečník“ už v roce 2010 vydal Krajský úřad Olomouckého kraje v rámci posouzení vlivu na životní prostředí EIA nesouhlasné stanovisko s tím, že by stavba měla negativní dopady na životní prostředí.

Stavba by byla také v rozporu se Zásadami územního rozvoje Olomouckého kraje. Přestože dřívější stanoviska Správy CHKO zásadně odmítala výstavbu nové elektrárny, nové vedení Správy na ochranu místní přírody rezignovalo. Přístup Správy je podle ochránců přírody o to skandálnější, že jde o lokalitu s výskytem kriticky ohrožené rostliny vratičky mnohoklané.

Tento druh je ze zákona přísně chráněn a v České republice se vyskytuje jen na několika málo místech. V Jeseníkách ovšem zůstává jeho ochrana jen na papíře. Stanovisko Správy se o výskytu této přírodní perly vůbec nezmiňuje a nestanovuje ani žádné ochranné podmínky!

Tři současné malé větrné elektrárny na vrcholu Medvědí hory jsou stavbou dočasnou do 31. 12. 2018, kdy by lokalita měla být uvedena do původního stavu. Místo toho chce ovšem investor vybudovat novou, téměř sto metrů vysokou dominantu.

K tomu všemu, zdůrazňují ochránci přírody, vedení Správy CHKO dlouhodobě nekomunikuje s představiteli nevládních ekologických organizací a s představiteli odborné akademické sféry. „Místo toho, aby vedoucí Správy CHKO svým přístupem sjednocovala organizace i představitele z oboru, dosáhla pravého opaku: otevřeného konfliktu s odborníky a s řadou nevládních organizací působících v ochraně přírody,“ připomínají experti.

Za počátek obratu k horšímu označují duben roku 2012, kdy došlo k náhlé změně vedení Správy CHKO a novou vedoucí se stala Michaela Pruknerová. Odborná veřejnost iniciovala několik jednání, na kterých se postupně ukázalo, že nová vedoucí Správy má na ochranu přírody zásadně odlišné názory. Od té doby se situace dramaticky zhoršila a dospěla ke zcela evidentnímu selhání ochrany přírody.