Pondělí

Politický zápisník z posledního říjnového týdne se pokusím pojmout netradičně. V úterý si připomeneme nejvýznamnější den české státnosti, k příležitosti vzniku Československa promluví Miloš Zeman.

A tak jako každý rok, i letos budou projev k 28. říjnu novináři i politici komentovat ještě několik dnů poté. Řešit se bude také to, zda Zeman udělil státní vyznamenání právě osobnostem, které se nejvíce zasloužily o demokracii, lidská práva či český stát.

Napadlo mě, že si během týdne přečtu projevy Tomáše Masaryka, které v 28. říjny přednesl během prvních deseti let od vzniku Československa. Třeba to bude poučné čtení i pro dnešek.

* * *

V prvních letech po vzniku Československa Masaryk k výročí samostatného státu žádné speciální projevy neměl. V roce 1919 pouze zahájil výstavu Náš odboj, při této příležitosti přednesl kratičké poselství na zasedání Národního shromáždění. O rok později poskytl bilanční rozhovor Lidovým novinám, hovořil v něm mimo jiné o státotvornosti politických stran či o krizi socialismu.

V roce 1920 se v Československu konaly první volby, vyhráli je sociální demokraté se ziskem 25,7 % hlasů. Masaryk na základě volebního výsledku jmenoval druhou vládu Vlastimila Tusara (od vzniku Československa to byla již třetí vláda), její vznik umožnila aliance socialistů a agrárníků, byla to vláda rudozelené koalice. Jak známo, jen několik měsíců poté vyvrcholila krize sociální demokracie jejím rozštěpením a vznikem komunistické strany. Tusarova druhá vláda se tak u moci udržela pouze půl roku.

„Mnoho se mluví o socialistickém uvědomění, ale já právě postrádám té zralosti mezi dělnictvem. I když se hlásá komunismus, je potřebí k tomu zralosti myšlenek a zralých lidí. Komunismus ovšem nevyhraje, bolševictví je nemožné,“ řekl Masaryk k tehdejší krizi levice.

Úterý

V roce 1921 se poprvé konala na Pražském hradě audience ke státnímu svátku. Masaryk tím založil tradici, které se držel až do konce svého mandátu. Jeho řeč ke třetímu výročí byla ovlivněna aktuální zahraničně politickou situací. Karel I. Habsburský se totiž právě v říjnu pokusil o návrat na maďarský trůn, Československo na to reagovalo částečnou mobilizací.

„Pokud mně došly zprávy, mobilizace v celém státě vcelku pokračuje klidně a v pořádku. Vidím v tom důkaz, že vojsko a také lid, všecky jeho vrstvy, poznaly, že naše armáda je jiná, než byla ve starém, absolutistickém státě. Je to armáda demokratická, armáda lidu a pro lid. Očekávám přísnou kázeň při všech dalších akcích. Vojenská správa se vyvaruje všeho, co by normální chod civilní administrace znesnadňovalo,“ řekl tehdy Masaryk.