Heineken racionalizuje a zeštíhluje výrobu ve zdejších pivovarech: doposud u nás zavřel tři ze sedmi pivovarů, které vlastní, a údajné zeštíhlování bude pokračovat. V nedávné době tento postup postihnul pivovary ve Znojmě a Kutné Hoře. Touto strategií se ostatně již dříve řídil na Slovensku, kde ze čtyř pivovarů, které tam převzal, zastavil výrobu v Martině, Nitře a Rimavské Sobotě. A před nedávnem se Slováci dozvěděli, že přicházejí o další pivovar — topolčanský Topvar.

Heineken vloni zahájil tříletý úsporný program, jehož poslední obětí je pivovar v Lounech. Firma to oficiálně oznámila na konci ledna. „Důvodem uzavření je špatný technický stav, trvalý pokles výroby a ekonomická krize vedoucí k dlouhodobému trendu snižující se konzumace piva v Česku,“ řekla mluvčí společnosti Heineken ČR Kateřina Eliášová týdeníku Euro. Náklady, efektivnost a optimalizace pravděpodobně pohřbí i pivovar v Krásném Březně. Z původní české rodiny Drinks Union tak předloňské převzetí Heinekenem pravděpodobně přežije pouze Velké Březno na okraji Ústí nad Labem. Ani to není však jisté.

Heineken sice slibuje, že bude nadále pokračovat ve výrobě piv s tradičními značkami, avšak s tím, že jejich výrobu přesune jinam. Odborníci i pivaři se nicméně shodují, že například lounské pivo se změní. Podle výrobců ovlivňují chuť jak suroviny, tedy místní voda či slad, tak technologický postup při vaření.

„Ta důvěra jako k domácímu pivu už tam asi nebude. Ale že bych změnil pivovar? To ne, vždyť já mám pět druhů piv, i když všechno od Heinekenu. Komu nechutnají Louny, může si dát třeba Zlaťák (Zlatopramen),“ řekl serveru Pivní info Jiří Hora, majitel restaurace U Somolů. „To už bude jiné pivo, i kdyby jen kvůli jiné vodě. A jak to mohou být Louny, když se to vaří někde v Březně?“ tvrdí tamtéž Miloš Kolařík, který šéfuje lounské restauraci U Jíchů.

„Je to smutné. Pivo se v Lounech vařilo od nějakého 14. nebo 15. století. Šest set let určitě. Hodně lidem bude chybět. Já to vnímám jako konkurenční boj, v cizině české pivo nechtějí,“ přemítal ředitel lounského muzea Bedřich Štauber.

V Lounech se minimálně šest století vařilo pivo. Tradice, kterou zahájili místní měšťané a později v ní pokračoval schwarzenberský pivovar na kraji Loun, skončila. Nizozemský Heineken tak sice propaguje své portfolio regionálních značek, avšak současně zavírá malé tradiční pivovary a výrobu přesunuje do velkokapacitních pivovarů: například znojemský Hostan se vaří v Brně, Dačice a Louny se nyní vyrábějí v ústeckém Velkém Březně. Malé pivovary končí, značka žije ale dál.

Konec výroby piva v Lounech rmoutí i konkurenci. „Pro nás se tím možná otevírá nějaký prostor na trhu. Ale radost z toho jako pivovarník nemám. Vždyť to byl, stejně jako my, lokální pivovar, který vyráběl pivo tradičním způsobem. Tedy s otevřenými spilkami a dobou zrání šedesát až osmdesát dní. Mrzí mne to,“ konstatuje obchodní ředitel Žateckého pivovaru Radek Vincík.

Výsledkem pak bude zúžení nabídky piva při zachování zdánlivé pestrosti značek. Mezi odborníky se ostatně spekuluje o tom, že výroba lounského piva se přesune do moderního závodu ve středočeských Krušovicích, který patří taktéž Heinekenu. Ti, kteří se o pivo zajímají, míní, že tu časem skončí i piva z Velkého a Krásného Března, tedy Březňák a Zlatopramen.

Celkový počet doposud uzavřených pivovarů v Čechách a na Moravě se od devadesátých let vyšplhal už na pětadvacet. „Ve výrobní kapacitě to představuje čtyři a půl milionu hektolitrů,“ vyčísluje pro týdeník Euro Petr Brynych z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, kde zpracovává statistiku o tuzemské výrobě piva. Současně podotýká, že se za tu dobu podařilo oživit pouze dva pivovary.

Další informace:

EURO Obři šlapou po tradici

Pivní.info Heineken utnul pivní tradici