Lepší podmínky pro opakované použití informací, tj. lepší přístup občanů i firem k dopravním, meteorologickým, finančním a dalším veřejným databázím, mělo zajistit ministerstvo vnitra transpozicí Směrnice Evropské unie do informačního zákona. Namísto technické novely ale navrhuje změnit běžný přístup k informacím dalece nad požadavky evropské směrnice. Zhoršuje přístup ke všem informacím. Upozorňují na to organizace Otevřená společnost a Oživení. 

Veřejné instituce vytvářejí a sbírají ohromná množství cenných informací, například meteorologických, dopravních a finančních údajů, digitálních map nebo turistických informací. Ty jsou základem nových služeb s přidanou hodnotou, ať už pro účely studijní, vědecké, komerční či umělecké.

Takové využití představuje právě ono opakované použití informací. Avšak často je obtížné tyto informace získat. Oživení připomíná příklad brněnské firmy CHaps, které ministerstvo dopravy protiprávně ponechalo výhradní právo nakládat s informacemi o jízdních řádech v celé zemi.

Informace veřejných institucí ale musejí být za stejných podmínek k dispozici všem subjektům. Evropská Směrnice proto opakované použití takových informací v členských státech EU reguluje. Ministerstvo vnitra ovšem namísto několika cílených změn necitlivě a rozsáhle mění podmínky i u běžného jednorázového přístupu k informacím, kdy si občan žádá byť o jediný dokument.

„Návrh jde mimo to, co upravuje Směrnice. Nerozlišuje formy poskytování informací — „přístup k informacím“ a „opakované použití informací“. Vyvolává kaskádu mimořádně vážných problémů a vede ke zhoršení přístupu k informacím pro všechny“, konstatuje Oldřich Kužílek z Otevřené společnosti, spoluautor zákona o svobodném přístupu k informacím.

Podle Oživení a Otevřené společnosti návrh novely přináší pojmovou nejasnost a aplikační problémy. Nevyjasňuje, co se vlastně míní „opakovaným použitím informací“ i když pojem v návrhu používá. Tím pádem navržené změny dopadají na celou oblast přístupu k informacím, nikoliv ryze na jejich opakované použití.

Novela také umožňuje prodloužit lhůtu pro poskytnutí informací o dalších pět dní, výrazně zvyšuje úhradu za informace u příspěvkových a obchodních organizací státu a samospráv, a naopak pro běžné úřady ruší možnost žádat úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledávání.

„Pokud někdo požádá o dvě smlouvy Lesů ČR, musel by nově zaplatit i za jakékoliv vyhledávání nebo vytvoření informace. Dnes hradí jen kopie“, kritizuje návrh Lenka Franková z Oživení. „Na druhé straně hrozí zneužívání zákona, kdy by si kverulant, toužící trápit úřad, mohl bez úhrady požádat o neomezený rozsah informací. To může mít třeba na obce zdrcující dopad“, doplňuje Kužílek.

Návrh ukládá všem subjektům při poskytnutí informací (včetně dobrovolného zveřejnění) zveřejnit také tzv. metadata — údaje o souvislosti, obsahu, struktuře a správě informací. Například u usnesení zastupitelstva na webu obce by se zvlášť zveřejňovalo, ze kterého jednání je, obsah jednání, datum schválení, vyhotovení, ověření a zveřejnění atp. Rostla by tak administrativní zátěž, často nad technické možnosti subjektů.

Oživení a Otevřená společnost sledují vývoj se značným znepokojením. „Zatímco dle protikorupční strategie, ke které se současná vláda věcně hlásí, měla novelizace infozákona přinést lepší vymahatelnost v podobě zavedení například infopříkazu či sankčních mechanismů ad., vypracována byla jen nezdařilá transpozice směrnice, která situaci v přístupu k informacím navíc zhoršuje,“ upozorňuje Franková.

Výčet problémů není zdaleka konečný, zástupci Otevřené společnosti a Oživení proto ve čtvrtek podali ministerstvu podrobné připomínky k celému návrhu.