Na Šumavě vzniká celá řada sídel, kvůli jejichž výstavbě trpí nejen historický krajinný ráz, ale i ekologie. Přestože se většinou jedná o projekty tzv. ekologických staveb, které splňují limity na spotřebu energie, dopad na šumavskou přírodu je i tak závažný. Namísto zeminy se zde totiž objevují tuny betonu.

Samotná stavba takových sídel totiž představuje nebývalou ekologickou zátěž. „Na Horské Kvildě jsem napočítal za jediný den sto dvacet jízd nákladních aut, míchačů betonu, bagrů a jeřábů, které se otočí přímo na hranicích přísně chráněných vrchovištních slatí," popsal situaci Lidovým novinám bývalý ministr životního prostředí František Benda, jenž na Horské Kvildě žije.

Právě na Horské Kvildě vzniká stavba, jež byla při schvalování prezentována jako rodinná ekofarma. Namísto ekofarmy však nyní na Horské Kvildě vzniká dvoupatrový dům se dvěma podzemními podlažími pro garáže. „Jen v minulém roce kamiony odvezly z tohoto místa odhadem sedm tisíc tun vybagrované zeminy a nazpět přivezli pět tisíc tun betonu," uvedl Benda.