Svět potřebuje dohodu o klimatu. V Kodani se jí ale asi nedočká
Petr SalamonUzavření mezinárodní klimatické dohody, která by zajistila bezpečnou budoucnost, brání řada neshod. Barack Obama, Gordon Brown a další politici se přesto snaží nalézt na poslední chvíli řešení.
Na klimatickém summitu, který se uskuteční v Kodani od 7. do 18. prosince, měla být uzavřena generální dohoda světového společenství o společném postupu proti globálním změnám klimatu. Politici měli určit nejen závazný limit emisí skleníkových plynů pro jednotlivé země, ale také finanční příspěvky chudým státům za škody, které klimatické změny způsobují.
Odlišná stanoviska různých států i regionů ovšem brání přijetí dostatečně důsledné dohody. Dle současného poznání je nezbytné do roku 2020 snížit emise skleníkových plenů o pětadvacet až čtyřicet procent a do roku 2050 o osmdesát až pětadevadesát procent oproti úrovni v roce 1990. Jinak se planetární teplota zvýší v průměru o dva stupně Celsia, což by zřejmě vyvolalo nekontrolovatelný kolaps globálního ekosystému. Přestože se od Kodaňského summitu už dohoda neočekává, světoví politici se ještě snaží naději na ni živit.
Události první poloviny listopadu napovídaly, že v Kodani k žádné velké dohodě nedojde. Dle mínění většiny evropských politiků se měl do čela boje proti globálnímu oteplování postavit Barack Obama, protože je prezidentem nejvíce znečišťujícího státu. Jenže se mu nepodařilo získat podporu politické elity Spojených států pro zákon zavádějící závazné emisní limity v takové míře, které vyžadovali další významní znečišťovatelé jako Indie nebo Čína.
Vlády Spojených států navíc už dvacet let odmítaly dostát závazkům finanční podpory rozvojovým zemím, které pro ně vyplývaly z dohod na klimatickém summitu v Kyotu. Ani to se Obamovi nepodařilo změnit. Plánoval se prosincového setkání nezúčastnit, protože neměl co nabídnout.
Čína, další veliký světový producent oxidu uhličitého, dlouho odmítala přijmout konkrétní závazky. A názory představitelů zemí globálního Jihu se zcela rozcházejí se stanovisky politiků ze zemí bohatého Severu.
Premiér hostitelské země Lars Lokke Rasmussen představil v reakci na očekávané výsledky summitu plán, dle kterého by měla být uzavřena alespoň rámcová politická dohoda se silným apelem. Detailní domluva na konkrétním postupu proti změnám klimatu se má odložit na pozdější datum, které by se mělo na prosincové konferenci určit.
Obama slibuje snížit emise USA o 17-20 % vůči roku 2005. Jenže výchozím, referenčním bodem pro snižování emisí v rámci Kótského protokolu je rok 1990. Přeložíme-li si nejnovější Obamův návrh, jde o snížení o pouhá 4 % (protože emise v USA mezi lety 1990 a 2005 významně narostly). Mezivládní panel ke klimatickým změnám říká, že průmyslové země musí své emise snížit o 25 až 40 %, přičemž s postupujícím poznáním to vypadá, že horní hranice je spíš minimem.
Dále, Obama se chystá v Kodani zastavit jen cestou z převzetí Nobelovy ceny míru, konkrétně 9. prosince. Jenže rozhovory na nejvyšší úrovni, kterých se účastní premiéři a prezidentové zemí, jsou naplánovanány na 18. prosince. Devátého tam Obama bude dobrý leda tak k pořízení pěkné fotografie do novin.