Jedná se o materiál mimořádné závažnosti a jsme přesvědčeni, že jeho zveřejnění může záchraně lesů jedině napomoci. Proto jej zveřejňujeme, přestože se jedná o materiál interní.

Lesy ČR připravují vyhlášení tendrů, které by měly polesí svěřit do faktického pronájmu několika firmám. Důsledky pro veřejné lesy by podle ekologických organizací a řady odborníků byly katastrofální a prakticky trvalé.

Obracejí se proto na politické představitele s žádostí, aby připravovaný záměr zastavili a odvolali ředitele státem kontrolované společnosti Lesy ČR a.s. Svatopluka Sýkoru.

Autor analýzy, kterou se DR podařilo dnes získat, svým kolegům píše: „Podle toho, co vím, tak tunel je připraven v dohodě s největšími politickými stranami, protože za to dostanou peníze na volební kampaně. Někteří jejich představitelé budou mlžit prohlášeními, že s tím nesouhlasí, ale fakticky ačkoli to mohou zastavit, chtějí to nechat projít. Zastavit to může jen veřejný odpor, a to ne stovek, ale tisíců až desetitisíců lidí.“

Autor textu, který je jedním z nejzkušenějších a nejobratnějších ekologických organizátorů u nás, pokračuje: „Není to legrace, dřevařským firmám jde ne o miliony, ale o desítky miliard, které místo do statního rozpočtu plynou do jejich kapes. Ty peníze pak pochopitelně chybí na zlepšování zdravotního stavu lesů. Co se stane, když se nepodaří to zastavit?“

A na tuto otázku autor dokumentu svým kolegům odpovídá nástinem scénáře pravděpodobného dalšího vývoje:

1. Firmy z druhého kola si rozdělí sféry vlivu, je jich tak málo, že s tím nebudou větší problémy.

2. Velké firmy se dohodnou, kolik budou dávat peněz LČR dle zkušeností z dob generálního ředitele Olivy. LČR bude vykazovat stále větší zisk, protože bude snižovat stavy zaměstnanců — viz níže.

3. Na konci roku 2010 budou propuštěni obchodníci LČR — ušetřené peníze.

4. Firmy si zisky pojistí nekontrolovanou těžbou. Jak to markantně ukázal příklad zkrachovalých firem v roce 2009, kde lesní správy převzaly dříví, podle číselníků se při inventuře ukázaly velké nadměrky (přebytky).

5. Po získání zkušeností z reakcí veřejnosti budou lesní hospodářské plány prohlášeny za projekty a 2/3 revírníků propuštěny, protože zpracovatelské firmy přece mají odborníky. Taktně se pomlčí o jejich závislosti. 1/3 revírníků bude mít za úkol bdít nad dodržováním lesních hospodářských plánů a zákonů, bude dobře zaplacena a vybavena, aby měli o co přijít při dělání potíží. Další ušetřené peníze.

6. Následně budou rozpuštěny lesní správy a budovy a zařízení co nejrychleji prodáno, aby nebyl možný návrat zpět, nebo jen za velkých nákladů.

7. Při běžné chybě 10 % v měření zásob nastojato se nemusí firmy obávat prozrazení krádeží i při nepřiznání těžeb do 20 % ze skutečně vytěženého dříví.

Výsledky hospodaření se projeví až při další obnově lesních hospodářských plánů, tedy asi po dvaceti letech, ale to se napraví snížením doby obmýtí, což je doba, po níž je les znovu vykácen.

8. Potom firmy řeknou, že chtějí dotace od státu na provozní činnosti, protože prokáží, že náklady i při výjimečně šetrných způsobech nepokryjí výnosy z těžeb. A protože již lesní správy, které by převzaly hospodaření, nebudou, tak stát dočasně nevýnosové lesní plochy prodá, snad vyjma zvláště chráněných území.

9. Cíle bude dosaženo, firmy se dostaly k levným zdrojům surovin a posléze i k pozemkům za peníze z těchto pozemků a stát i příroda ostrouhá kolečko.

Autor rozboru ve svém textu popisuje i možné alternativní řešení:

To je principiálně jednoduché — předepsat výrobním jednotkám, tj. lesním správám, hospodářský výsledek, do výběrových řízeních na provedení prací dát jednotlivé revíry — tím se zjednoduší výběrové řízení a dosáhnou na práce i drobní živnostníci, se kterými jsou nejlepší zkušenosti.

Smluvní jednotky budou desetkrát menší než současné. Jsou k tomu připraveny všechny nástroje — vyzkoušená diferenciální renta pro stanovení alespoň trochu objektivního hospodářského výsledku lesních správ.

Dále na hospodářském výsledku zainteresovat všechny pracovníky až po posledního adjunkta podle principu stanoveného v diferenciální rentě, k tomu předat lesním správcům patřičné pravomoci a lesním správám pod IČO — omezenou právní subjektivitu.

Na Krajská ředitelství vrátit jejich původní hlavní náplň, a to inspekční činnost na zajištění toho, aby hospodářského výsledku nebylo dosaženo na úkor podstaty lesa.

Na generálních ředitelstvích nechat jen základní funkce, především akumulaci kapitálu. Jaké jsou možnosti, to naznačila éra generálního ředitele Blahuty, který připravil podmínky pro generálního ředitele Koníčka, který slízl smetanu skoro dvě miliardy korun hospodářského výsledku.

Na tyto peníze nedosáhly velké firmy podnikající u Lesů ČR, a to se neodpouští. Ředitel Holický a jeho náměstek Dolejský se pokusili rozkrádání lesů úplně zastavit a výsledek se okamžitě dostavil — ODS ministra Gandaloviče za jmenování Holického ředitelem prý málem odvolala.

Musel Holického odvolat a dosadit Sýkoru, který je už přímo řízen lesnicko-dřevařskými firmami. Lesy ČR destabilizoval a nyní připravil rozhodující knock-out v podobě dlouhodobých tendrů na komplexní dodávky prací.

„To, co je na facebooku, je psané pro veřejnost, píšu tyhle věci, abyste měli více informací,“ píše pro své kolegy autor analýzy a uzavírá: „Pokusme se tomu zabránit, jinak o veřejné lesy přijdeme.“

Redakce DR se domnívá, že zveřejnění textu ochránce lesů v ničem nekompromituje a právě naopak nastoluje principiální otázky, k nimž by se měla vyslovit jak ODS, tak ČSSD, tak další kandidující strany.