Dne 10. února oznámil provozovatel české energetické soustavy ČEPS, že považuje za technicky neúnosné další připojování obnovitelných zdrojů s proměnlivou výrobou. Tímto krokem zbrzdil další pozitivní vývoj obnovitelné energetiky v České republice, kde byl koncem roku 2008 podíl výroby obnovitelně vyrobené elektřiny 5,2%, zatímco ve stejné době v SRN to bylo téměř 15%. Přesto německá strana neuplatnila legislativní brzdu k další výstavbě obnovitelných zdrojů. V podílu české produkce obnovitelného proudu je přitom relativně mnohem vyšší podíl méně fluktuujících a regulovatelných zdrojů (velkých vodních elektráren), než v síti německé.

Zájmem monopolního dodavatele elektrické energie je samozřejmě zachovat si současné dominantní postavení na trhu. Propojení energetického monopolisty s politickými špičkami ve všech velkých politických stranách jsou dobře známá. Česká republika již dlouho prohlašovala, že se jí nepodaří dosáhnout plánovaných 8% z OZE do roku 2010. Mnohokráte se ukázalo, že výsostným zájmem České republiky je veliká fosilně jaderná energetika, a proto se snaží zbrzdit vývoj OZE na našem trhu. Česká společnost podporuje jádro, i když bychom asi mohli zpochybnit průzkumy indikující 75% podporu dostavby Temelína. Ukazují totiž na téměř dvacetinásobnou podporu ve srovnání s německými občany, kteří se pro jádro vyjadřují v pouhých 4%. Nejnovější rozhodnutí ČEPS je pravděpodobně vedle stálé negativní kampaně dalším hřebíčkem do rakve obnovitelné energie.

Problém integrace fluktuujícího výkonu obnovitelného proudu

Podle zveřejněných údajů bylo v ČR přihlášeno celkem 3500 MWp špičkového výkonu fotovoltaických elektráren, nabízí se ovšem otázka, v jakém stupni schvalování tyto projekty jsou. K roku 2009 bylo v ČR instalováno celkem 411 MWp fotovoltaiky.

Problém s velikým množstvím fotovoltaicky generovaného proudu lze rozdělit na několik skupin. Tou první je otázka, zda potřebujeme přes den zvýšené množství elektrické energie. Jednoznačně ano, protože tomu nasvědčuje diagram denní spotřeby s poledním maximem, které lze za optimálních podmínek pokrývat právě fotovoltaikou. Druhou otázkou je, zda v dané lokalitě nové fotovoltaické elektrárny existuje v únosné vzdálenosti vedení s dostatečnou kapacitou. Tyto úvahy jsou ale základními před započetím projektu a těm projektům, kde tento předpoklad nebyl splněn, by nemělo být uděleno stavební povolení.