Poprvé v historii svého úřadu využil ombudsman Otakar Motejl práva kárného žalobce a podal návrh na zahájení kárného řízení s místopředsedou Vrchního soudu v Praze Jaroslavem Burešem. Podle ombudsmana Bureš závažně porušil povinnosti spojené s výkonem správy soudů. O Motejlově návrhu rozhodne Nejvyšší správní soud.

V květnu roku 2009 bezdůvodně zakázal soudce Vrchního soudu Vojtěch Trojánek pořízení zvukového záznamu z jednání soudu a následně z projednávání vyloučil veřejnost. Proti jeho postupu podalo prostest sdružení Občané za svá práva.

Protestem sdružení se však místopředseda soudu Jaroslav Bureš odmítl zabývat a to i přes to, že Trojánkovi udělila za porušení pravomocí důtku i ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová. „Nejsem oprávněn z titulu výkonu funkce orgánu státní správy soudnictví přezkoumávat rozhodnutí soudu o tom, že jednání se bude konat jako neveřejné," prohlásil tehdy Bureš.

Zástupci sdružení Občané za svá práva se proto obrátili na úřad veřejného ochránce práv a ten jim dal skutečně za pravdu. „Po posouzení všech relevantních informací a důkazů, které se mi podařilo během posledních měsíců shromáždit, jsem se rozhodl poprvé využít své pravomoci kárného žalobce. Podal jsem tak Nejvyššímu správnímu soudu návrh na zahájení kárného řízení vůči místopředsedovi Vrchního soudu v Praze JUDr. Jaroslavu Burešovi," píše Motejl v návrhu na kárné řízení.

Podle ombudsmana Bureš „závažným způsobem porušil povinnosti spojené s výkonem státní správy soudů". Soudci klade za vinu, že náležitě neprošetřil všechny uvedené skutečnosti, neshledal stížnosti důvodnými a stížností se vůbec nezabýval, přestože chování soudce Trojánka mělo jasné rysy kárného provinění.

V dokumentu proto ombudsman navrhuje snížit místopředsedovi Vrchního soudu plat na půl roku o dvacet procent.

Další informace:

Naseadresa.cz Ombudsman Motejl poprvé podal návrh na kárné řízení