Alžírský autoritářský prezident Abdal Azíz Buteflika zůstane v čele země i v dalším, celkově čtvrtém funkčním období. Potvrdil to vývoj v posledních týdnech. Sedmasedmdesátiletý Buteflika nejprve vyhrál s drtivým náskokem volby v polovině dubna. V pondělí 28. 4. pak složil předepsaný prezidentský slib.

Řada pozorovatelů přitom naznačovala, že by Buteflika mohl na poslední chvíli odstoupit či funkci nějakým způsobem předat. Už loni na jaře totiž prodělal mrtvici, od níž nemůže chodit, na veřejnosti nevystupuje a velké potíže mu dělá i mluvení. To bylo zřetelně vidět právě při inauguraci.

„Pohled, který se naskytl těm, kdo událost sledovali, věru moc dobrého o Buteflikově zdraví nevypovídá (...) prezident sedící na invalidním vozíku reagoval zpomaleně, špatně artikuloval a podle mnohých nezvládl přečíst ani povinnou část přísahy, čítající 94 slov. Přesto má vládnout Alžírsku dalších pět let,“ napsali autoři úterního úvodníku alžírského listu El-Chabar.

Kdo tedy vládne?

Otázka zdravotního stavu, resp. setrvání Butefliky ve funkci je dle analytiků důležitá ze dvou důvodů: Za prvé, prezident, jenž vládne nepřetržitě od roku 1999, je ztělesněním garance kladů, které má režim v Alžírsku z pohledu ze zahraničí — stability, relativní vnitřní bezpečnosti, zachování laického charakteru státu a otevřenosti obchodu s Východem, Západem, Severem i Jihem. A za druhé, není jasné, kdo by měl Butefliku nahradit.

Alžírsko se od diktatury v 60. až 80. letech a občanské války o dekádu později transformovalo do autoritářského státu s povolenou, avšak bezmocnou laickou opozicí. Formálně vládly tradiční koalice vedené Frontou národního osvobození (FLN) s Buteflikou v čele, jež získávaly mandát v pravidelných volbách. Rozhodující moc ale až donedávna drželi generálové v pozadí — šéfové vojenských tajných služeb a velitelé z války za nezávislost na Francii v 50. a 60. letech.