Nenarodil se člověk ten, aby se zavděčil lidem všem. Na tuhle starou pravdu jsme si ve Fóru 50 % v posledních týdnech vzpomněli hned několikrát. A to v souvislosti s kritikou výběru účastnic diskuse s kandidátkami do Evropského parlamentu, která proběhla 15. dubna v Evropském domě v Praze. Kritika se rozbouřila nejprve na Facebooku a v podobě glosy Andrey Cerqueirové se „přelila“ i na Deník referendum. Z toho důvodu jsme se rozhodli i zde vysvětlit, jak jsme při výběru diskutérek postupovali.

Především považujeme za důležité zdůraznit, že v situaci, kdy do EP kandiduje celkem 38 subjektů, není technicky možné přizvat kandidátky všech stran. Bylo tedy nutné zvolit určitý klíč pro výběr (selekci, chcete-li) diskutujících. Vzhledem k tomu, že se kritika v souvislosti s výběrem diskutujících ozývá před každými volbami, pevná pravidla pro výběr diskutujících jsme nastavili již před několika lety.Tato pravidla dlouhodobě neměníme a stojíme si za nimi.

Jedním z hlavních principů Fóra 50 % je nadstranickost, zveme tedy zástupkyně napříč politickým spektrem.V rámci organizace jsme se však zároveň shodli na tom, že nadstranickost má své limity a  neznamená naprostou hodnotovou neutralitu. Odmítáme proto vytvářet prostor těm stranám, které jsou programově založeny na xenofobii, rasismu, homofobii či jakékoli jiné formě diskriminace.Tyto strany zahrnujeme do analýz kandidátních listin či výsledků voleb, ale nechceme jejich kandidátky jakkoli zviditelňovat či propagovat.

Z programových dokumentů vycházíme z jednoho prostého důvodu — pokud bychom vycházeli z výroků konkrétních členek či členů stran, nemohli bychom bohužel spolupracovat asi s žádnou českou politickou stranou. Což je sice smutný, ale pravdivý obrázek české společnosti i politické reprezentace.

Vzhledem k tomu, že se situace na české politické scéně podobá v posledních letech turbulencím, rozhodli jsme se zvát do diskusí primárně ty strany, které byly zvoleny do Poslanecké sněmovny PČR, což jsou v tom daném období zpravidla strany s největší voličskou podporou. A předvolební průzkumy skutečně ukazují, že žádná jiná politická strana zřejmě křeslo v Evropském parlamentu v květnu nezíská.

Do diskuse jsme tedy s dostatečným předstihem pozvali zástupkyně (abecedně): ANO, ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, ODS a TOP 09. V diskusi tedy bylo 6 míst, což se v závěru ukázalo na devadesátiminutovou diskusi možná až příliš… S ohledem na výše uvedené pravidlo jsme do diskuse nepřizvali pouze kandidátky Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury, jehož program je v rozporu se základními hodnotami Fóra 50 %. Více stran do Poslanecké sněmovny v minulém roce zvoleno nebylo. Protože nejvýše postavená žena kandidátky ODS Eva Zamrazilová pozvání z časových důvodů odmítla a další kandidátky v pořadí do poslední chvíle na naše pozvání nereagovaly, rozhodli jsme jako šestou diskutující pozvat zástupkyni Strany zelených, která byla dle aktuálních preferencí (vycházeli jsme přitom z průzkumu CVVM) se 3 % další v pořadí.

Jak již bylo zmíněno v úvodu, je jisté, že vždy se najde někdo, komu náš klíč pro výběr nebude vyhovovat. Vždy se ozvou hlasy, které zpochybňují účast zástupkyň KSČM (v kontrastu s tím naopak Andrea Cerqueirová tento výběr chválí), vždy se ozvou hlasy ze stran (či příznivců a příznivkyň stran), které na diskuzi přizvány nebyly, vždy také zazní pochybnosti o konkrétních diskutujících či o jejich „volitelnosti“ z hlediska pozice na kandidátce. To vše považujeme za zcela legitimní kritiku a v rámci našich možností se snažíme logiku výběru vysvětlovat.

Co však odmítáme je obviňování z nadržování té či oné politické straně a z toho, že zveme jen ty, kdo „souhlasí s našimi názory“. Věříme, že již ze zastoupení stran od pravicově smýšlejících po ty levicově zaměřené je vidět, že nezveme pouze ty, které jsou nám na úrovni osobních politických preferencí či na úrovni cílů Fóra 50 % blízké.