Poslanci ve středu v rámci své sedmé schůze projednávali ve druhém čtení vládní návrh zákona o pobytu cizinců na území České republiky, zákon je krokem k harmonizaci českého zákonodárství se směrnicí Evropské unie. Na základě této směrnice mají členské státy Evropské unie umožnit státním příslušníkům třetích zemí, kteří do členského státu cestují za účelem zaměstnání, získat jediné povolení opravňující k pobytu i práci.

Sněmovní rozprava k zákonu se zvrhla, zazněly i otevřeně xenofobní postoje. Normu kritizoval především předseda hnutí Úsvit Tomio Okamura, překvapivě se na jeho stranu přidali i někteří zástupci koalice, a to z Hnutí ANO. „Jsme zvyklí slýchat výroky namířené proti cizincům v České republice od poslanců hnutí Úsvit. Že takovou rétoriku přebírají i někteří poslanci hnutí ANO, mě však skutečně překvapuje,“ prohlásil ještě v průběhu schůze dolní komory předseda lidovců a vicepremiér Pavel Bělobrádek

„Z mého pohledu je to projev xenofobie, která by se ve vládní straně, především ve straně hlásící se k evropským hodnotám, neměla objevovat,“ dodal. Norma totiž mění nejen zákon o pobytu cizinců a zákon o zaměstnanosti, nýbrž také zákon o státní sociální podpoře. Má rozšířit okruh oprávněných osob, kterým mají být poskytovány dávky státní sociální podpory.

„Na dávky státní sociální podpory by měly nově dosáhnout i skupiny, u kterých je oprávněnost jejich nároku více než sporná. Za všechny lze uvést cizince s dlouhodobým pobytem, kteří byli zaměstnaní alespoň šest měsíců a nyní jsou v evidenci uchazečů o zaměstnání. Jinými slovy jsou to lidé, kteří zde můžou pobývat jen po přechodnou dobu a jsou v České republice bez práce,“ uvedl Tomio Okamura.

Podle něj nelze souhlasit s tím, aby sociální dávky pobírali rodinní příslušníci cizinců, kteří mají sice dlouhodobý pobyt, ale jediným důvodem, proč mohou pobírat dávky, je to, že někdo z jejich rodinných příslušníků v České republice pracuje. „Oni sami tu totiž nikdy pracovat nemuseli, a přesto nárok na dávky podle tohoto zákona můžou mít,“ prohlásil předseda Úsvitu.

A dodal, že navzdory obviněním z xenofobie musí chce apelovat na své kolegy a jejich údajně zdravý rozum: „Česká republika prostě nemá na to, aby uživila ze sociálních dávek všechny cizince a jejich rodiny, které budou o dávky mít zájem. Imigrace lidí z chudších zemí je rostoucí problém, který zvyšováním sociálních darů pro imigranty jen a jen zvyšujeme. Evropa a tím méně Česká republika, prostě nemůže spasit všechny chudé tohoto světa,“ uvedl Okamura.

„Jsme pro jednoduché pravidlo, a to, že případné sociální podpory má člověk pobírat pokud možno ve své mateřské zemi. Pokud k nám někdo přijde pracovat, ať pracuje, pokud práci najde. Ale když práci nemá, tak se holt musí vrátit domů a nikoliv parazitovat na našem systému,“ dodal. Poslanci ostatních parlamentních stran Okamurovi oponovali, výjimkou byla část zákonodárců hnutí ANO.

Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg připomněl zkušenost mnoha lidí z Československa, kteří hledali v průběhu minulého století azyl v zahraničí. Podle něj se navíc Česká republika těší ve srovnání s jinými zeměmi relativnímu blahobytu. „Poslouchám-li některé projevy v tomto domě, tak si přeju jenom jednu věc. Aby se nikdo z těchto poslanců nedostal jednou do situace, že musí emigrovat z těch či oněch důvodů a zoufale shání v nějaké jiné zemi azyl nebo pobyt. Když to člověk jednou zažil, ví, jaké to je,“ uvedl Schewarzenberg.

„My Češi jsme toho času bohudíky ve světě poměrně blahobytný národ. Když se podívám na podmínky ve východní Evropě, v Africe, v Jižní Americe, všude na světě, tak jsme na tom poměrně dobře a i uprostřed Evropské unie nepatříme k chudákům. A tudíž se uzavírat těm, kteří opravdu potřebují pomoc, kteří se k nám uchýlí, považuji po dějinách, které jsme zažili, kdy jsme zažili, kolik našich krajanů našlo azyl ve Švýcarsku, Americe, Kanadě, Rakousku a jinde, za poněkud bídné chování,“ dodal předseda TOP 09. A podle ministra obrany Martina Stropnického z hnutí ANO je otevřenost České republiky určitou daní za svobodu a demokracii.

Jeho spolustraník Pavel Plzák mu ovšem oponoval s argumentem, že se Česká republika potýká s vysokou nezaměstnaností. „Musíme nejdřív dosáhnout, aby naši občané pracovali, aby naši lidé v předdůchodovém věku sehnali práci. Spousta z nich o tu práci stojí. A potom můžeme říkat, že se neobejdeme bez imigrace z jiných zemí. Já prostě tenhle argument naprosto nechápu,“ vysvětlil Plzák.

Zdá se, že tak dostávají za pravdu hlasy politologů, kteří tvrdili, že ANO není programově vyprofilovaný subjekt a na jeho kandidátce byly zvoleny osobnosti bez hlubšího společného programového základu. Politolog Jiří Pehe v této souvislosti předpovídal, že ANO bude čelit podobnému riziku, jako Věci veřejné v minulém volebním období. „Vzhledem k amorfní podstatě hnutí ANO existuje velké riziko, že když Babiš nedá poslancům, kteří ho použili jako výtah do Poslanecké sněmovny, nějaké další prebendy, začne se jeho hnutí rozpadat,“ varoval Pehe.

Projednávání zákona bylo před polednem přerušeno, a to aniž by sněmovna o normě hlasovala. Po následné dvacetiminutové přestávce poslanci otevřeli rozpravu k řádnému bodu schůze, kterým byla aktuální situace na Ukrajině.