Ekologové: Vláda by měla prosazovat naši nezávislost na dovozu ropy a plynu

Vratislav Dostál

Předseda koaliční vlády ČSSD, hnutí ANO a lidovců Bohuslav Sobotka a ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek chtějí velmi nízké cíle evropské energetické politiky. Na zlepšení mají tři týdny.

Tento týden se koná řada jednání členů Sobotkova kabinetu se svými evropskými protějšky na téma evropské energetické a klimatické politiky do roku 2030. Definitivní podobu tohoto zásadního dokumentu o tom, jak se Evropské unii podaří srazit riskantní závislost na dovozu stále dražší ropy a plynu i na uhelných dolech, určí evropští premiéři 21. března.

Předseda koaliční vlády Bohuslav Sobotka a ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (oba z ČSSD) — aspoň podle dosavadních vyjádření — zastávají ještě slabší pozici, než je chabé stanovisko Evropské komise.

Energetický expert z Hnutí DUHA Jiří Koželouh se nad tím pozastavuje a připomíná, že ministr průmyslu, odpovědný za naši ekonomiku, která ztrácí denně více než půl miliardy za dovoz ropy a plynu, navrhuje oslabit již beztak slabé cíle Evropské komise pro novou unijní energetickou a klimatickou politiku.

„Zítra bude mít ale šanci ukázat, že mu vysoké účty rodin, obcí a firem nejsou lhostejné, právě tak jako riskantní závislost na dovozu ruské ropy a plynu. Ale musí být aktivní i doma. Vláda se ve svém programovém prohlášení navíc zavázala k předložení progresivního zákona o snižování fosilní závislosti, který rozhýbe čistou ekonomiku,“ uvedl Koželouh.

Místo navrženého čtyřicetiprocentního snížení emisí totiž ministr Jan Mládek a premiér Bohuslav Sobotka navrhují dokonce jen 35 %. Zároveň odmítají i málo ambiciózní cíl Komise dosáhnout podílu 27 % obnovitelných zdrojů (jednotlivé státy by si mohly stanovit různě vysoké cíle). To by znamenalo, že nechtějí využít možností pro zásadní snížení dovozu ropy a plynu i účtů za energie ani nastartovat nová čistá průmyslových odvětví.

Energetická efektivita naší ekonomiky je přitom jedna z nejhorších v Evropě. Každoročně utratíme 200 miliard korun za dovoz ropy a plynu. Ekologové připomínají, že přitom máme slibný potenciál rozvíjet nová efektivní průmyslová odvětví a obnovitelné zdroje. Vznikly by tak desítky tisíc decentralizovaných pracovních míst a desítky miliard by zůstaly v domácí ekonomice. Proto označují nadcházející jednání pro naši zemi za obzvlášť důležitá.

Německo, Francie, Itálie a další státy, europarlament, progresivní průmyslové podniky, vědci a ekologické organizace usilují o úspornou a efektivní energetickou politiku bez plýtvání energií a penězi.

Většinu elektřiny vyrábíme z uhlí, což se neobejde bez dotací. V České republice tak připlácí stát a spotřebitelé 67 haléřů na 1 kWh spotřebované elektřiny za zdravotní a ekologické dopady spalování uhlí. U pomlouvaných obnovitelných zdrojů připlácíme jen 49 haléřů, a to nikoli za nenávratné škody, ale na podporu rozvíjejících se čistých domácích technologií, které nepotřebují konvenční palivo.

Podpora moderních technologií je — na rozdíl od dotování fosilních zdrojů nebo jaderných reaktorů — dočasná. Podle renomované Mezinárodní energetické agentury již příští rok na některých místech EU klesne cena větrné elektřiny pod úroveň uhelné.

České domácnosti i firmy podle ekologických organizací potřebují signál, že se ekonomika vydá k hospodárnému využívání energie a čistým domácím zdrojům. Vláda se v programovém prohlášení zavázala, že předloží nový zákon pro snižování fosilní závislosti a rozhýbání moderního průmyslu. Je tedy logické, že by to měla prosazovat doma i v Bruselu.