V úterý zahájí sněmovní volební výbor proces nominací do Rady České televize a Rady Českého rozhlasu. Poslanecká sněmovna bude volit do Rady České televize šest a do Rady Českého rozhlasu tři nové členy. Kandidátů na uvolněná místa je přitom osmapadesát do Rady České televize a sedmatřicet do Rady Českého rozhlasu.

Zástupci profesních organizací podpořené řadou neziskových organizací v pondělí zveřejnili otevřený dopis, ve kterém žádají poslance, aby při volbě členů Rady ČT nevolili dle politických dohod, nýbrž dle odbornosti a morální integrity kandidátů.

Vzhledem k novému složení parlamentu vzniká podle signatářů dopisu naděje, že se nemusí opakovat zažitá praxe, jejímž výsledkem je politický kompromis, nikoli podpora nezávislosti, objektivní zpravodajství a transparentnost hospodaření média veřejné služby.

„V posledních letech tomu tak nebylo. Výběr kandidátů do rad probíhal podle stranického klíče, dokonce někdy i v zájmu jednotlivých politiků a na ně navázaných lobbistů. Tím se až na čestné výjimky do rad dostávali lidé, pro které nebyl na prvním místě zájem veřejnosti, nýbrž kterým šlo o získání výhodných kontaktů,“ uvedla Olga Sommerová, režisérka a předsedkyně Českého filmového a televizního svazu.

Podle signatářů dokumentu, mezi něž patří také například iniciativy Vraťte nám stát, Rekonstrukce státu, Rada pro mezinárodní vztahy či Inventura demokracie, je naprosto nezbytné, aby v radách medií veřejné služby zasedly osobnosti, které nebudou sloužit parciálním zájmům politických stran, nýbrž budou hájit nezávislost a objektivitu zpravodajství.

„Média veřejné služby musí poskytovat objektivní, ověřené a ve svém celku vyvážené informace a sloužit k plnění kulturních, společenských a sociálních potřeb společnosti, bez cenzorských zásahů, sledujících skryté politické či ekonomické skupinové zájmy“, říká Adriana Krnáčová, členka výboru Veřejnost proti korupci.

Kromě změny ve způsobu volby představitelů mediálních rad požadují signatáři dopisu novelizaci mediálních zákonů tak, aby zabránily volit do mediálních rad kandidáty, o kterých není známo, čí zájmy vlastně zastupují. „Při tvorbě legislativy je možné se inspirovat funkčními evropskými modely,“ tvrdí.

Poslanci budou volit do Rady ČT šest a do Rady ČRo tři kandidáty. Vybírat budou z osmapadesáti (do Rady ČT) a sedmatřiceti (do Rady ČRo) nominací. Způsob volby je poměrně komplikovaný, skládá se ze tří na sebe navazujících kroků. První dva jsou v moci členů volebního výboru, který má podle regulí doporučit plénu sněmovny třikrát tolik kandidátů, než kolik je volných míst. Deníku Referendum to řekl předseda volebního výboru Martin Komárek z hnutí ANO.

V prvním kroku vyberou v úterý tajnou volbou členové volebního výboru šestatřicet, respektive osmnáct, kandidátů. Volba bude tajná, každý ze členů volebního výboru na připraveném archu zakroužkuje až šestatřicet jmen do Rady ČT a až osmnáct jmen do Rady ČRo. Anonymní arch bude vložen do urny, pak se spočítají hlasy pro jednotlivé kandidáty.

Druhým krokem budou veřejná slyšení před volebním výborem, jichž se zúčastní užší výběr kandidátů vzešlý z tajné volby. Tato slyšení se uskuteční v týdnu od 24. února, z nich pak vzejde na základě volby členů volebního výboru osmnáct kandidátů do Rady ČT a devět kandidátů do Rady Českého rozhlasu. Teprve z nich pak budou poslanci na plénu dolní komory vybírat nové členy Rady ČT a Rady ČRo, stane se tak na březnové schůzi.