Tomio Okamura a jeho Úsvit vypracovali finální verzi zákona o všeobecném referendu. Okamura to oznámil na tiskové konferenci s tím, že normu předložili Poslanecké sněmovně. Zdůraznil přitom, že jejich návrh je modifikovanou verzi návrhu sociální demokracie.

„Bude dobré připomenout, že nejde v základu o náš návrh, ale o návrh z dílny ČSSD, který jsme v podstatě jen modifikovali podle parametrů lichtenštejnského a švýcarského vzoru. To znamená, že by tak jako v těchto špičkových vyspělých zemích měli mít občané právo rozhodovat — v případě, že budou občané sami chtít — v podstatě o čemkoliv,“ vysvětlil lídr Úsvitu.

Zdůraznil přitom, že podle jejich návrhu nesmí otázka pro referendum směřovat ke změně podstatných náležitostí demokratického právního státu, jakož ani ke zrušení nebo omezení ústavně zaručených základních práv a svobod nebo k rozhodnutí, které by bylo v rozporu se závazky, jež pro Českou republiku vyplývají z mezinárodního práva, nebo k zásahu do výkonu moci soudní.

„Na přípustnost otázek v referendu bude dohlížet Ústavní soud, který má pravomoc případně referendum odporující těmto principům nepovolit,“ dodal Okamura s tím, že návrh na vyhlášení referenda bude oprávněna prezidentu republiky podat občanská iniciativa na základě petice o sto tisících podpisů nebo skupina nejméně padesáti poslanců či skupina nejméně třiatřiceti senátorů.

„Počet sto tisíc podpisů považujeme, vzhledem k zahraničním modelům, za dostatečný počet pro prokázání palčivosti dané otázky,“ vysvětlil Okamura. Budou-li podle něj splněny podmínky pro vyhlášení referenda, stanovené jejich návrhem, prezident republiky vyhlásí referendum ve lhůtě tak, aby se konalo nejdříve šest měsíců a nejpozději rok ode dne, kdy prezident republiky referendum vyhlásí.

Okamura tuto lhůtu zdůvodňuje dostatečným časem na přípravu. Za podstatné také považuje to, aby proběhla před případným referendem celospolečenská diskuse, která voličům umožní rozhodnout uvážlivě a kvalifikovaně.

„Rozmezí pro vyhlášení referenda by mělo být dostatečně dlouhé také z toho důvodu, aby se mohlo hlasovat eventuálně o více otázkách, které se posbírají a pak hlasují najednou. Ideálně tak, jak námi navrhovaný zákon upravuje, současně s dalšími volbami, pakliže v daném období jsou,“ uvedl Okamura.

Za důležitou změnu oproti návrhu ČSSD lídr Úsvitu označil samotný princip platnosti referenda. „Náš návrh, tak jak tomu je obvyklé ve světě, není omezený volební účastí. A není třeba při tom odkazovat na svět. Také u nás jsou všechny volby do Parlamentu, jakož i volby komunální a evropské platné bez ohledu na volební účast,“ vysvětlil Okamura.

„Prosil bych proto zvlášť ty členy Parlamentu, kteří byli zvoleni marginálním počtem hlasů, což se týká například všech senátorů, aby zvážili své námitky, protože by tím v prvé řadě zpochybnili svůj mandát. Žádný zákonodárce, žádná strana ani prezident nebyli zvoleni nadpoloviční většinou oprávněných voličů, také vládní koalice zastupuje jen menšinu oprávněných voličů,“ zdůraznil Okamura.

„Principiálně vycházíme z toho, co již tedy dávno platí a to, že ten kdo nehlasuje, tak hlasuje také, jelikož tím říká, že je mu jedno, jaký bude výsledek a souhlasí s ním, ať je jakýkoliv,“ dodal předseda Úsvitu a ohradil se proti časté výtce proti prvkům přímé demokracie, dle které je veřejnost neinformovaná a tudíž snadno manipulovatelná.

„Tady máme zásadní připomínku: podle našeho názoru jsou miliony občanů mnohem hůře manipulovatelní než nějakých pár stovek zákonodárců,“ uzavřel Okamura.