Navzdory obavám ze změny českého politického systému v nějakou podobu systému poloprezidentského zůstává Česká republika ústavně vzato i po zavedení přímé prezidentské volby parlamentní demokracií.

Pro parlamentarismy je přitom typické, že tu těžiště moci spočívá v Parlamentu, v našem případě tedy v Poslanecké sněmovně a v Senátu. Pro vztah k exekutivě je přitom klíčová role Poslanecké sněmovny, právě jí je totiž vláda odpovědná.

Pro ústavní postavení prezidenta pak platí, že je sice hlavou státu, avšak vrcholným orgánem exekutivy z hlediska její pyramidální struktury je vláda. To samozřejmě neznamená, že se tu politicky vzato nemůže za jistých okolností těžiště moci posouvat směrem k prezidentovi, a tudíž k poloprezidentskému systému.

Avšak tento posun, nezmění-li se kompetence prezidenta, bude vždy dočasný, neboť bude primárně záviset především na rozložení sil v Poslanecké sněmovně. Teprve sekundárně na proměnách politických zvyklostí a zavedených způsobů, o které se prezident Miloš Zeman systematicky pokouší.