Nová fakta: Tálibánci bránili bin Ládinovi v útocích na USA

Anna Sedláčková

Podle nových zjištění držel tálibánský režim pod vedením mully Umara koncem devadesátých let Usámu bin Ládina v izolaci, aby nemohl plánovat útoky proti americkým cílům. Vláda Baracka Obamy přitom Umara viní z účasti na 11. září 2001.

Stoupenci afghánského hnutí Tálibán pod vedením mully Muhammada Umara drželi Usámu bin Ládina po roce 1998 v izolaci, aby mu zabránili osnovat útoky proti Spojeným státům. Vyplývá to z nově zveřejněných zdrojů, například z nedávno odtajněných dokumentů amerického ministerstva zahraničí, píše pro IPS Gareth Porter.

Důkazy odporují prohlášení nejvyšších úředníků vlády amerického prezidenta Baracka Obamy, že se mulla Umar podílel na bin Ládinově plánu teroristického útoku z 11. září 2001. Podporují naopak důvěryhodnost výroků Tálibánců, kteří v posledních měsících prohlašovali, že hnutí nemá zájem o globální džihád, který vede al-Káida.

Jako hlavní zdroj informací o vztazích mezi bin Ládinem a mullou Umarem před zářím 2001 slouží osobní svědectví egyptského džihádisty Abu'la Walida al-Masriho, který úzce spolupracoval s oběma stranami. Podle al-Masriho mulla Umar dovolil bin Ládinovi zůstat v Afghánistánu pod dvěma podmínkami: že bez souhlasu Tálibánu nebude hovořit s médii a nebude plánovat útoky na americké cíle.

Bývalý tálibánský ministr zahraničních věcí Wakil Ahmed Muttawaki v rozhovoru pro IPS řekl, že režim „bin Ládina umístil v Kandaháru, aby na něj mohl lépe dohlížet“. Kandahár se stal politickým ústředím Tálibánu, poté co se hnutí v roce 1996 chopilo moci.

Odvetný útok Američanů na výcvikové tábory v Afghánistánu vedené bin Ládinem po bombových výbuších na dvou amerických ambasádách ve východní Africe v srpnu 1998 měl dramatický dopad na postoj mully Umara a Tálibánu k bin Ládinovi.

Dva dny po útoku Umar náhle vstoupil do telefonního hovoru úředníka amerického ministerstva zahraničí s jedním ze svých poradců a americkému funkcionáři sdělil, že o bin Ládinových „plánech či účasti na teroristických útocích v době jeho pobytu na afghánské půdě“ neměl tušení a že je „otevřený dialogu“ se Spojenými státy.

Podle záznamu hovoru si Umar rovněž vyžádal důkazy o bin Ládinově účasti na útocích. O tři týdny později se vůdce al-Káidy snažil zmírnit nedůvěru Tálibánců tím, že přistoupil na Umarův zákaz osnování dalších útoků proti Američanům. „Mezi Tálibánci panuje přesvědčení, že z Afghánistánu bychom na jiné státy útočit neměli,“ uvedl bin Ládin v interview pro arabskou televizní stanici Al-Džazíra.

V září a říjnu 1998 se Tálibánci snažili získat rozhodnutí afghánského nejvyššího soudu o bin Ládinově vině za bombardování ambasád, aby jej mohli předat saúdské vládě. Pro nedostatek důkazů však soud bin Ládina vinným neuznal. Tálibán pak podle Muttawakila přešel ke strategii „natolik omezit bin Ládinovy aktivity, aby se sám rozhodl odejít“.

V únoru 1999 Tálibánci vyměnili bin Ládinovy osobní strážce za deset vlastních důstojníků, což se neobešlo bez přestřelky, o níž tehdy referovaly i New York Times. O tři dni později tajné služby Tálibů převzaly řízení bin Ládinova tábora nedaleko Kandaháru a odvezli jeho satelitní telefon, uvedl tehdy zdrok New York Times.

Představitel Tálibánu Abdul Hakím Mudžahíd, který tehdy působil na velvyslanectví Tálibánu v Pakistánu, potvrdil, že Tálibán poskytl bin Ládinovi deset tělesných strážců, kteří „na něj měli dohlížet a hlídat, že nebude kontaktovat žádné cizince ani používat v Afghánistánu komunikační systémy," uvádí článek v New York Times.

Tlak na bin Ládina v roce 1999 zahrnoval i hrozby, aby zlikvidoval afghánské výcvikové tábory al-Kaídy. V emailu z července 1999 poslaném dvěma předními arabskými džihádisty v Afghánistánu bin Ládinovi se o problémech mezi ním a mullou Umarem píše jako o krizi. Email naznačoval, že režim Tálibů by mohl al-Káidu z Afghánistánu vypudit. V mailu doslova stojí: „Řeči o uzavření táborů se šíří."

Tváří v tvář nepřátelskému postoji Tálibánců se bin Ládin v dubnu 2001 snažil dokázat jim svou loajalitu, když veřejně hovořil o přísaze věrnosti mullovi Umarovi jakožto muslimskému „vůdci věrných“.

Podle al-Masrího vzpomínek však vůdce al-Káidy podobnou přísahu v letech 1998 a 1999 odmítal a žádal al-Masrího, aby Umarovi věrnost přísahal jeho jménem. Chtěl tak arabské džihádské skupině dokázat, že jej Umarova omezení nesvazují.

Mluvčí amerického ministra obrany Roberta Gatese koncem ledna informoval, že Spojené státy nemohou vyjednávat s mullou Umarem, protože „má na rukou krev tisíců Američanů,“ čímž dal najevo, že podle nej Umar vědomě umožnil bin Ládinovi naplánovat útoky z 11. září 2001.

Další informace:

IPS Afghanistan: Taliban Regime Pressed bin Laden on anti-U.S. Terror