Podíl IT zakázek zadaných bez otevřené soutěže činil v letech 2009 až 2012 u ministerstva obrany 72 %. Zjistili to kontroloři Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), kteří zkoumali veřejné zakázky na informační a komunikační technologie, které ministerstva zadávala bez soutěže. Kontroloři prověřili mimo jiné jedenačtyřicet konkrétních zakázek, které zadalo ministerstvo obrany v rámci údržby a rozvoje pěti svých informačních systémů.

NKÚ analyzoval data z informačního systému veřejných zakázek i dalších zdrojů. Kontroloři spočítali, že v letech 2009 až 2012 ministerstva zadala veřejné zakázky za dvaapadesát miliard korun. Víc než 37 % z nich přitom ministerstva zadala v jednacím řízení bez uveřejnění, tedy bez otevřené soutěže. U IT zakázek byl tento podíl ještě markantnější — ze zakázek za jedenáct miliard bylo zadáno 62 % přímo konkrétnímu dodavateli bez otevřené soutěže.

U ministerstva obrany tvořil podíl zakázek zadaných v jednacím řízení bez uveřejnění 61 % všech zakázek na IT. Když k tomu kontroloři přičetli i zakázky, u nichž ministerstvo využilo výjimek podle zákona o veřejných zakázkách, stoupl v kontrolovaném období podíl IT zakázek bez soutěže na 72 %.

Ministerstvo se ale brání, v reakci na zjištění NKÚ uvedlo, že v uvedeném období resort zadal několik set IT zakázek, nikoliv pouze 120, jak tvrdí NKÚ. „Úřad nebral v potaz zakázky realizované cestou elektronických tržišť, na kterých je MO největším zadavatelem z celé státní správy. Pokud by NKÚ do kontroly zahrnulo i tyto zakázky, bylo by výsledné procento zakázek bez otevřené soutěže mnohem nižší než 72 procent," uvedlo ministerstvo pro ČTK.

Při kontrole konkrétních informačních systémů ministerstva obrany kontroloři zjistili, že za roky 2009 až 2012 ministerstvo investovalo do jejich úprav a modernizace 709 milionů korun. Celou polovinu této částky přitom tvořily nucené investice vyvolané změnami nejrůznějších zákonů a dalších právních předpisů.

Smluvní vztahy mezi resortem obrany a dodavateli kontrolovaných informačních systémů trvají údajně až dvacet let. Tito dodavatelé přitom s ohledem na to, že vlastní k systémům autorská práva, získávají zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění, tedy bez soutěže.

Kontroloři také zjistili, že konečné ceny zakázek se na 99 % shodovaly s cenami předpokládanými, které nepřímo určovali právě dodavatelé. Ministerstvo přitom nikdy neporovnalo ceny svých dodávek s cenou obvyklou u srovnatelného aplikačního vybavení.

Vzhledem k tomu, že si ministerstvo ani nezajistilo autorská práva a vlastnictví licencí, nemůže další aktualizace a úpravy systémů zadat nikomu jinému než dosavadním dodavatelům. „Ministerstvo obrany smluvní vztah u žádného z dlouhodobě užívaných systémů nezrevidovalo,“ zdůraznili kontroloři NKÚ.

Ministerstvo obrany podle nich porušilo zákon o veřejných zakázkách, když v rámci dvou zakázek v jednacím řízení bez uveřejnění nakoupilo i nové verze komerčního softwaru za osmaosmdesát milionů korun. Tento software ale dodávají i jiní prodejci, a tak mohl být vysoutěžen v otevřeném řízení, což mohlo pozitivně ovlivnit jeho cenu.

Vliv otevřeného řízení na snížení ceny zakázky dokládá mimo jiné i studie Evropské komise, podle které zdvojnásobení počtu účastníků v soutěži snižuje hodnotu zakázky přibližně o devět procent. Ministerstvo obrany si tento efekt ověřilo na zakázce na nový informační systém, kterou vypsalo v roce 2013. V otevřené soutěži vítězná nabídka nakonec dosáhla pouhých 37 % předpokládané ceny.