Na počátku října byl na dálnici D1 na Pelhřimovsku nalezen mrtvý rys. Místo srážky leží na osmdesátém kilometru dálnice směrem na Brno nedaleko obce Koberovice u Humpolce. Odborníci nyní zjišťují, odkud se tam rys mohl zatoulat. Případ znovu otevírá otázku, jak při stavbě a rekonstrukcích silnic pamatovat na zvířata, která potřebují procházet volnou krajinou.

Rysa vyzvedli pracovníci Záchranné stanice pro živočichy ČSOP Vlašim. Ti jej předali Agentuře ochrany přírody a krajiny, která nyní o zvířeti zjišťuje další údaje. Podle dostupných informací se nejspíš jednalo o dospělého migrujícího jedince.

„Fotografie sraženého rysa jsme poslali kolegům z Bavorského Luchsprojektu a z rakouského Luchsprojekt Österreich Nordwest, kteří je porovnají se svými záznamy z fotopastí. Mohli by tak pomoci určit, zda se šelma někdy dříve objevila také na jejich území, a případně kde se rys pohyboval, než se neúspěšně pokusil překonat dálnici,“ uvedla Tereza Mináriková, koordinátorka projektu Trans-Lynx z ALKA Wildlife.

Experti by mohli mimo jiné zjistit, odkud zvíře pocházelo. Jednou z hypotéz je, že se jednalo o rysa z šumavsko-bavorsko-rakouské populace, který se rozhodl hledat nové teritorium hlouběji ve vnitrozemí a při svých potulkách narazil až na naši největší dálnici. Takovéto „výlety" nejsou pro rysy nic neobvyklého. Šumavští rysi se koncem devadesátých let objevovali například i v Brdech a letos se pracovníkům projektu Trans-Lynx podařilo zmapovat pohyb zvířete, které urazilo úctyhodných 111 km z Rakouska do Blanského lesa.

Nešetrně postavené dálnice bývají pro velké savce nepřekonatelnou bariéru. Alespoň částečně pomoci by mohly například dobře navržené zelené mosty, které zvířatům umožňují silnice překonat. Ekologové připomínají, že Ředitelství silnic a dálnic staví ekodukty často bez konzultace s odborníky na zcela nelogických místech (například na pražském vnějším okruhu), a naopak v lokalitách, kde je jejich význam pro migraci velkých zvířat nesporný, chybí politická vůle či finance na jejich realizaci.

Dálnice D1 je jednou z největších bariér pro savce v rámci celé České republiky. Vedle rysů se ji pokoušejí překročit například i losi. Známý je případ z června roku 2001, kdy se migrující los několik dní neúspěšně snažil dálnici překonat. Nakonec musel být uspán a následně převezen na druhou stranu.

„Dálnice D1 představuje významnou bariéru, která znemožňuje propojení dvou populací rysa ostrovida u nás - šumavské a beskydské. Rysi jsou navíc zvířata s velkými prostorovými nároky, silnice bez vhodně umístěných nadchodů a podchodů pro ně znamenají vedle pytláctví největší hrozbu. Abychom mohli tyto krásné šelmy u nás obdivovat, měli bychom jim zajistit průchodnou krajinu,“ uvedl Miroslav Kutal, expert na ochranu velkých šelem z Hnutí DUHA.

Zlepšení by mohla přinést dohoda o modernizaci D1, kterou v květnu loňského roku podepsalo ministerstvo životního prostředí s protějšky z rezortu dopravy. Ta bude zahrnovat výstavbu dvou nových „zelených mostů" a úpravu několika stávajících tak, aby zvířata mohla bezpečně překonat komunikaci.

Podle Václava Hlaváče ze Správy chráněné krajinné oblasti Ždárské vrchy případ potvrzuje, že dálnice D1 je nejvýznamnější migrační bariérou v celé České republice. Byla totiž stavěná v době, kdy se problém průchodnosti pro živočichy vůbec neřešil. Probíhající modernizace D1 podle něj ale dává ale šanci na zlepšení.

„Celá dálnice by měla být nově oplocená a na vybraných místech by mělo být dle Generální dohody uzavřené mezi ministerstvem dopravy a ministerstvem životního prostředí zřízeno pět nových bezpečných průchodů pro živočichy. Toto řešení sice nenaplní současné standardy pro stavby nových dálnic, určitě ale přinese zásadní zlepšení současné neutěšené situace," uzavřel Hlaváč.