V České republice stoupá počet sociálně vyloučených lokalit zejména kvůli rostoucímu počtu ubytoven, které se zaměřují na ubytovávání chudých lidí. Tvrdí to Zpráva o stavu romské menšiny za rok 2012, kterou ve středu projednala vláda v demisi Jiřího Rusnoka.

„Vláda zprávu přijala jednomyslně. Zpráva je přitom velmi kritická a uvádí, že situace v oblasti vzdělávání se nezlepšuje a v oblastech bydlení a zaměstnanosti je zhoršení alarmující,“uvedl ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček, který je pověřen řízením Sekce pro lidská práva a zprávu vládě spolupředkládal.

V dokumentu se uvádí, že se i nadále významný podíl romských žáků vzdělává v bývalých zvláštních školách, dnes často označovaných jako základní školy praktické.

Výzkumy Veřejného ochránce práv a České školní inspekce provedené v uplynulém roce potvrdily, že dvaatřicet procent romských žáků dochází v České republice na praktické školy určené pro děti s lehkým mozkovým postižením. Problematické je i předškolní vzdělání. Pouze osmadvacet procent romských dětí totiž navštěvuje mateřské školy.

Řada Romů podle dokumentu čelí dlouhodobé, opakující se a v řadě domácností koncentrované nezaměstnanosti. Dle údajů krajských koordinátorů pro romské záležitosti se míra nezaměstnanosti v sociálně vyloučených lokalitách chudších regionů pohybovala v rozmezí sedmdesáti až sta procent.

„V roce 2012 bylo dle kvalifikovaných odhadů krajských pracovišť Úřadu práce ČR evidováno 47 854 romských uchazečů (v roce 2011 jich bylo 38 456). Alarmující je situace romské mládeže ve věku mezi 15 a 26 lety, která čelí jedenašedesáti procentní nezaměstnanosti. Navíc sedmasedmdesát procent z nich nemělo nikdy žádnou pracovní zkušenost,“ zdůraznili autoři dokumentu.

Dopad na sociální situaci chudých Romů měly některé části sociální reformy — především zrušení možnosti vykonávat veřejnou službu dobrovolně s odměnou a její přetransformování na povinný nástroj pro všechny nezaměstnané, což následně zrušil Ústavní soud. V důsledku sociální reformy došlo i ke změně podmínek výplaty dávek na bydlení, a to jak u příspěvku, tak i u doplatku na bydlení.

V oblasti bydlení pokračoval v loňském roce s vyšší intenzitou propad romských domácností, především jejich vytěsňování do segmentu ubytoven, které však nejsou vhodné pro trvalé bydlení, zejména rodin s dětmi. Výrazně se podle zprávy snižuje také přístup vyloučených romských domácností k nájemnímu bydlení poskytované obcí či soukromými pronajímateli. Takřka nedostupnou formou je bydlení v bytě v osobním či družstevním vlastnictví.

V oblasti zdraví zpráva na základě uskutečněných studií konstatuje, že Romové žijící v sociálně vyloučených lokalitách trpí více chronickými onemocněními a zanedbávána je prevence a využívání preventivních prohlídek u lékaře.

Dle kvalifikovaných odhadů se počet sociálně vyloučených lokalit v České republice i jejich obyvatel zvýšil, odhadem je nyní v zemi až 400 vyloučených území. Dalším trendem je přesun lokalit z velkých měst do menších obcí, a to i vlivem migrace sociálně vyloučených romských domácností za dostupným bydlením na ubytovnách.

Z pohledu bezpečnostní situace Romů pokračoval v roce 2012 trend negativních nálad proti romské menšině, na kterou bylo nahlíženo optikou zneuživatelů sociálních dávek, nezaměstnaných, pachatelů trestné činnosti. „Romská problematika byla opět tématem propagandy pravicových extremistů, zejména Dělnické strany sociální spravedlnosti (v souvislosti s předvolebními kampaněmi do krajských voleb a zastupitelstev),“ připomíná zpráva.

Důležitým aktérem v oblasti sociálního vyloučení byla Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách. V roce 2012 působila agentura ve čtyřiadvaceti městech, obcích a mikroregionech. Zprávu o stavu romské menšiny vláda projednává každoročně od roku 2005.

Dokument připravuje kancelář Rady vlády pro záležitosti romské menšiny na základně podkladů resortů, krajů, ale rovněž z nezávislých výzkumů a ze zpráv mezinárodních organizací.