Poměrně jednoznačný krok proti korupci, a to zrušení anonymních akcií, se v Poslanecké sněmovně ve čtvrtek dopoledne nakonec rozplynul v nikam nevedoucí řečnění. Místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek proto v jednu hodinu přerušil mimořádnou schůzi s tím, že po obědě bude pokračovat schůze řádná, kde jsou na pořadu interpelace premiéra. Není proto jasné, kdy se o anonymních akciích rozhodne.

Takzvané akcie na majitele jsou na rozdíl od takzvaných akcií na jméno anonymní a jejich majitelé si je mohou volně navzájem prodávat, aniž by to někde museli hlásit. O transakcích s akciemi proto nemusí nikdo vědět a nakládat s akciemi může ten, kdo je v daném okamžiku má v ruce. Podle sociálních demokratů jsou proto ideálním nástrojem pro praní špinavých peněz. „Protože není zjistitelné, jestli není zadavatel veřejné zakázky propojen s firmami, které se o zakázku ucházejí, existuje tu prostor pro korupci a střet zájmů," citoval Týden.cz Bohuslava Sobotku, který návrh společně s Jeronýmem Tejcem (ČSSD) a Ondřejem Liškou (SZ) předložil.

Názornou ilustrací problémů, které anonymní akcie spouštějí, je neprůhledná vlastnická struktura firmy Haguess, spojená s velkou částí zakázky na pražskou Opencard. Magistrátní opozice si ovšem na primátoru Pavlu Bémovi vynutila, že majitel firmy vystoupí z anonymity. Pavlu Turkovi to nakonec trvalo téměř dva měsíce a prakticky okamžitě po zveřejnění jeho totožnosti se přišlo na skutečnost, že je pravděpodobným autorem zadání výběrového řízení na Opencard, ve kterém pak jeho firma jako jediná uspěla.