Drahý národe, neznalost hymny neomlouvá!

Tomáš Zdechovský

Tvrdíme o sobě, jací jsme vlastenci, a jak jsme hrdý národ. Možná tak na papíře. Když dojde k průzkumu, kde se nás tazatel zeptá na české symboly a slova hymny, většina z nás neví.

Tvrdíme o sobě, jací jsme vlastenci, a jak jsme hrdý národ. Možná tak na papíře. Když dojde k průzkumu, kde se nás tazatel zeptá na české symboly a slova hymny, většina z nás neví. Slova naší hymny se ptají: Kde domov můj? Kde je skutečně náš domov a naše místo, národe český?

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Hymna není jen nostalgická vzpomínka, ale živá přítomnost. Problémem je však fakt, že ji většina z nás prostě neumí. Podle nejnovějšího výzkumu zveřejněného v Mf Dnes, přes 38 procent českého národa nedá slova hymny dohromady. Starší generace naopak připojuje za českou hymnu ještě tu slovenskou. Holt, co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš. A jak většina z nás přiznává, slovenská hymna je prostě zpěvnější.

V sadě tkví se z jara květ a bory hučí po lučinách

Za ještě větší problém považuji fakt, že nerozumíme jejím slovům. Mladá generace neví, co znamenají slova: „skví se, bory, lučiny,…“ a proto se jim nechce hymna zpívat. Tazatelé se tak dozvěděli častou výmluvu, že je příliš složitá na zapamatování. Omlouvám se, ale přeci nemůžeme být tak hloupí, abychom si nezapamatovali pár vět. Hrdý národ zná svou hymnu a rozumí jejím slovům.

Naprostým propadákem skončilo určení národní trikolóry. Většina Čechů si plete českou a slovenskou trikolóru. A to již nemluvím o tom, že neznáme české národní symboly. V nedávné anketě Mf Dnes politici kandidující do Poslanecké sněmovny naprosto propadli. Sedm národních symbolů nevyjmenoval nikdo — vlajka, státní barvy, velký a malý znak, hymna, prezidentská zástava a pečeť. A to Daniel Hůlka ještě předtím než odpověděl, zavěsil telefon. Ale ruku na srdce, kolik z nás ví, že je těch symbolů sedm?

Příčinu hledej v rodinách i ve školách

Příčinu lze vidět jak ve výuce na našich školách, ale i v tom, že dříve jsme hymnu slyšeli častěji. Prostě hymna se v České republice zpívá jednou ročně na Nový rok a to už je přitom většina národa v hodně podroušeném stavu. Zpívat hymnu se nenosí ani ve škole, ani v úřadech. A kolik lidí si hymnu zazpívá o některém ze státních svátků?

Navíc by stálo za zamyšlení, zda nepřizpůsobit text hymny dnešnímu člověku, protože při interpretaci hymny se ukázalo, že jí většina oslovených prostě nerozumí. Zpíváme slova o tom, že bory hučí po lučinách nebo v sadě tkví se z jara květ, které ukazují na odposlouchání špatné verze hymny kolující mezi lidmi. A to už nemluvím o tom, že si většina lidí při zpěvu hymny ani nestoupne.

Jediný způsob, jak můžeme tuto žalostnou situaci změnit, je začít českou národní hymnu zpívat. Například před sportovními utkáními a to nejen národních týmů. Prostě udělat ze vztahu k národním symbolům přirozenost. Nebudeme pak s rozpaky opakovat větu: Kde domov můj, kde domov můj… protože to budeme vědět.

Přeji hezký den a veselou mysl!

    Diskuse