Redakce Deníku Referendum se před několika týdny rozhodla uspořádat anketu o ústavních změnách, které by se po volbách mohly pokusit prosadit levicové subjekty. V případě obzvláště dobrého volebního výsledku by se jim k tomu naskýtala ojedinělá možnost.

Ve vedení nejsilnější levicové strany se nicméně debata na podobné téma nevede. Přitom levice bude ještě nejméně rok disponovat ústavní většinou v Senátu. A nelze vyloučit, že na ústavní většinu dosáhne také v předčasných volbách do dolní komory.

Pokud měla pravice v úmyslu prosadit ústavní zákon o vyrovnaných rozpočtech, tedy finanční ústavu, neexistuje důvod, proč by se levice nemohla pokusit prosadit změny zvyšující kvalitu života především těch segmentů společnosti, které se ocitají na jejím okraji; ústava by mohla například garantovat různé atributy sociálního státu, jako je bezplatné zdravotnictví, školství či průběžný penzijní systém.

Nestalo se tak, jak jsme se dozvěděli od jednoho z místopředsedů ČSSD, nejsilnější levicový subjekt se obává, že by artikulace těchto témat před volbami mohla levici naopak oslabit. Efektem by prý totiž mohla být mobilizace voličů pravice, a tudíž horší volební výsledek levicových stran.

Přesto nám nakonec odpověděli čtyři z více než deseti oslovených politiků. A protože téma ústavních změn považujeme stále za důležité, zveřejňujeme anketu v takto okleštěné podobě. Je na místě rovněž zdůraznit, že jde pouze o osobní pohled respondentů, a nikoli o stanoviska subjektů, která reprezentují.

Jiří Dolejš, místopředseda KSČM

Ústava se nemá měnit unáhleně, takže já bych byl pro upřesnění či zdokonalení ústavního pořádku ČR v řádné politické diskusi.  Za dvacet let existence ústavy se odhalila určitá problematická místa, ale daleko větší problém je realizace ústavního pořádku (sem patří Listina základních práv) v praxi. I proto svolává KSČM na počátek prosince otevřenou konferenci s tematikou lidských práv.

Prioritou je upevnit demokratický právní stát a obhájit princip svobodné soutěže politických stran v rámci parlamentního systému. Jako levicovou stranu nás ovšem zajímá oblast hospodářských a sociálních práv jako základu pro sociální spravedlnost, určitým posunem může být zohlednění problematiky trvale udržitelného života. Perspektivní je otázka  řešení svobody informací a rovný přístup k jejich využívání.

Pokud jde o ústavní rovnováhu po zavedení přímé volby prezidenta, tak KSČM již při projednávání změny způsobu volby prezidenta požadovala úpravy ústavy tak, aby nemohlo docházet k posilování role prezidenta na úkor Parlamentu ČR.  Zvlášť citlivé je to v otázce pověření a jmenování vlády, která musí být odvozena od Poslanecké sněmovny, systémově je vláda nepolitických odborníků iluzí. Odbornost je důležitá, ale potřebuje politický rámec a zadání.