V Kolumbii to vře
František KalendaNa severu Jižní Ameriky vygradovaly v závěru minulého týdne protesty drobných zemědělců. Do demonstrací se zapojuje čím dál víc lidí, prezident povolal do ulic armádu. O situaci referuje nás stálý spolupracovník zabývající se latinskoamerickými tématy.
Zatímco zájem světových médií poutá dnes především drama okolo Sýrie, v latinskoamerické Kolumbii gradují vskutku masové protesty. Ve čtvrtek pochodovalo Bogotou 30 tisíc lidí; zatím nejistý počet osob zastřelen, stovky poraněny. Protestuje se ve většině metropolí země, jsou blokovány hlavní komunikace, ve čtvrtek a pátek zůstaly zavřené školy a nejezdila hromadná doprava.
Na úplném počátku protestů stála nespokojenost drobných kolumbijských farmářů, kteří tvoří přibližně 60 procent populace. Ti po řadě pokusů o vyjednávání zahájili stávku, přestali dodávat základní potraviny do měst a zablokovali páteřní silnice. Důvodů k nespokojenosti mají mnoho — velmi vysoké ceny paliva, silnou konkurenci z Evropské unie a Spojených států, jež vtrhla na místní trh po otevření zóny volného obchodu s oběma celky, a nejnověji tzv. Rezoluci 970. Ta zakazuje volné pěstování geneticky modifikovaných plodin.
Drobné kolumbijské zemědělce přitom trápí i dlouhodobé problémy. V zemi nikdy neproběhla skutečná pozemková reforma, takže většina farmářů hospodaří na malých roztříštěných pozemcích. Navíc to byli právě oni, kdo se stal obětí číslo jedna předlouhého konfliktu mezi armádou a povstalci z FARC. Šikana probíhala a probíhá z obou stran. A nic na tom prozatím nezměnily ani mírové rozhovory vedené od loňského října.
Kolumbijští farmáři, z nichž většina žije hluboko pod hranicí chudoby, neprofitovali — na rozdíl od městských vrstev — ani z dlouhého a stabilního růstu ekonomiky země, který na konci roku 2012 činil závratných šest procent. Naopak, kvůli implementaci dohod o otevření zóny volného obchodu a s ní spojenou tvrdou regulací a vyššími nároky na kvalitu, měli přes své sociální postavení platit ještě více.
Nebylo z čeho. Proto se rozhodli vyjít do ulic.
Příznačná byla od počátku reakce vlády. Prezident Juan Manuel Santos tak dlouho tvrdil, že se nic neděje, až se mu situace vymkla z rukou. Pak začal mluvit o infiltraci skupin zemědělců rebely z FARC, přestože všichni odborníci se shodují, že v centrálních provinciích, které stávající protesty začaly, guerilly nepůsobí už mnoho let.
Teprve třicetitisícový dav v ulicích hlavního města přiměl prezidenta zasednout k jednacímu stolu. Učinil tak ale bez konkrétních návrhů a časového plánu implementace případných změn. V zemi zatím dál panuje stav obležení, v některých městech včetně Bogoty lidé hromadně začali vykupvat a skladovat potraviny, protože zásoby s pokračující blokádou docházejí. V pátek prezident nařídil rozmístit 50 tisíc vojáků do měst a na nejdůležitější komunikace, prý aby uklidnili situaci.