Urputný boj o budoucnost lilku — základní suroviny pikantního baklažánového kari, jemuž holduje deset miliónů Indů — vyvrcholí ve středu, kdy indická vláda rozhodne o komerčním pěstování geneticky modifikované odrůdy plodiny.

Pokud ministr životního prostředí Džajrám Raméš návrh odsouhlasí, stane se lilek první geneticky modifikovanou potravinou pěstovanou v Indii, píše pro deník Guardian Jason Burke z Dillí.

Myšlenka komerčně pěstovat geneticky modifikovaný lilek, který má být díky genu půdní bakterie Bacillus thuringiensis odolný proti škůdcům, vzbudila vlnu nevole mezi ekology a politickou levicí.

„Protrhnou se tím stavidla,“ myslí si Leo Saldanha z ekologické občanské iniciativy v jihoindickém Bengalúru. Problematika geneticky upravovaných potravin podle něj vyvolává mnoho právních a kulturních otázek a rozhodnutí Raméše ukáže, nakolik je Indie „ochotná nechat farmáře podřídit zájmům korporací“.

Lilek v Indii patří k základním druhům zeleniny a pěstuje se tisíce let. Je považován za nedílnou část kultury i stravy, zejména chudých lidí.

Zastánci genetického inženýrství tvrdí, že pěstováním upraveného lilku se více než o polovinu sníží ztráty způsobené hmyzími škůdci a nebude třeba tolik používat pesticidy. Testy na zvířatech podle nich navíc prokázaly, že bakterie zavedená do lilku neškodí lidskému zdraví.

Občanské iniciativy důkazy zpochybňují, výzkum považují za ovlivněný komerční zájmy. Zavedení modifikovaného lilku by podle nich ohrozilo druhovou pestrost čítající více než dva tisíce typů plodiny pěstovaných v Indii.

„Jedná se o nesmírně důležité rozhodnutí. Otázkou je, zda veřejnému mínění bude či nebude nasloucháno,“ uvedla ekologická aktivistka a expertka na biologickou bezpečnost Vandana Shiva, která v Indii vede síť občanských iniciativ proti geneticky modifikovaným potravinám.

Semínka modifikovaného lilku vyvinuli indičtí vědci, na trh je však uvede společnost Hybridní osivo Maháráštra, již částečně vlastní často kritizovaná nadnárodní americká společnost Monsanto.

Kvůli ohrožení biodiverzity zakázala geneticky modifikované potraviny socialistická vláda jihoindického státu Kérala. Ministerský předseda Kéraly V. S. Ačutanandan minulý týden uvedl, že by geneticky modifikované rostliny vedly ke „kolonizaci odvětví potravin“.

Tým vládních vědců po prozkoumání geneticky modifikovaného lilku oznámil, že plodina neznamená žádnou hrozbu. „Neprovedli jsme pouze testy na lidech. Z filozofického hlediska by se o geneticky modifikovaných potravinách dalo říct, že jsou všechny špatné, ale jako vědec bych řekl, že jsou v pořádku,“ vyslovil se Maharádž Kišan Ban z výzkumného týmu ministerstva vědy a technologie.

Indie patří mezi největší světové pěstitele zeleniny. Její roční produkce činí 87,53 milionů tun, což představuje 14,4 procenta celosvětové produkce. Z geneticky modifikovaných rostlin zde zemědělci zatím přistoupili pouze na pěstování bavlny, již rovněž vyvinula společnost Monsanto.

Další informace:

Guardian India to rule on future of aubergine as country's first genetically modified food