Bursík zakládá novou stranu. Chce oslovit voliče pravého středu

Vratislav Dostál

Martin Bursík poté, co minulý týden oznámil odchod ze Strany zelených, v úterý potvrdil, že zakládá nový subjekt, Liberálně ekologickou stranu. Oslovit chce voliče středu a pravého středu. Do projektu se zapojil také aktivista Matěj Hollan.

Bývalý předseda Strany zelených Martin Bursík zakládá nový politický subjekt. Informaci potvrdil v úterý serveru Idnes.cz. Pro ČTK pak uvedl, že zakládá stranu nelevicového zaměření, jejímž cílem bude oslovit středové a pravostředové voliče, jmenovat se bude Liberální ekologická strana (LES). Do projektu se s Bursíkem zapojili také aktivista Matěj Hollan či dokumentaristka Olga Sommerová. 

„Hledám práci poblíž svého bydliště a do práce bych rád jako ekolog chodil pěšky — a do Sněmovny to mám nejblíže. Náš projekt není trucstrana a do předčasných voleb budeme kandidovat tehdy, pokud budeme cítit skutečnou šanci na úspěch. Nyní je pro nás zásadní sehnat podpisy pro registraci strany, k čemuž máme šibeniční čas do pátku,“ uvedl Bursík 

Podle Hollana se bude programatika strany profilovat například na tématech regulace hazardu, protikorupční agendy, ekologie, energetiky, dopravy, ekonomiky, kultury a životního stylu. „Naší devízou je, že na svých tématech pracujeme nezávisle na tom, jestli se pohybujeme na poli politické, odborném nebo veřejném,“ dodal Hollan. Podrobný program strany bude představen příští týden v úterý na tiskové konferenci.

Podle zákulisních informací Bursík vyjednává s vedením lidovců. Usiluje o to, aby on a případně někteří členové vznikajícího subjektu kandidovali jako nezávislé osobnosti právě na kandidátkách KDU-ČSL. Například v Praze či ve Středočeském kraji. Podle prvního místopředsedy lidovců Mariana Jurečky ale proběhla pouze jedno spíše zdvořilostní setkání. „Proběhlo řekněme zdvořilostní jednání o teoretické spolupráci,“ uvedl pro Deník Referendum Jurečka.

„Vůbec to nebyla debata o tom, jestli bude Martin Bursík kandidovat za KDU-ČSL a kde. Je to opravdu hodně předčasné. Vůbec není jisté, že k nějaké spolupráci dojde,“ dodal první místopředseda KDU-ČSL, která se letos na podzim pokusí po třech letech o návrat do Poslanecké sněmovny. Podle Jurečky potvrdí definitivní podobu kandidátek lidovců jejich Celorepublikový výbor příští týden v úterý.

Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek přitom již dříve pro Deník Referendum uvedl, že se mohou v některých obvodech na jejich kandidátkách objevit jeden či více nezávislých osobností. Jde především o regiony, kde se lidovci potýkají s dlouhodobě nízkou volební podporou. „Jména s dovolením neprozradím, ale 90 % lídrů našich kandidátek budou noví lidé a někteří z nich budou nestraníci,“ potvrdil pro Deník Referendum Jurečka.

Martin Bursík vystoupil ze Strany zelených na sklonku minulého týdne. Učinil tak po osmiletém členství a jen několik týdnů před volbami do Poslanecké sněmovny. Předsednictvu a republikové radě zelených svůj krok oznámil v pátek odpoledne. Bursík zastával od posledního sjezdu zelených post místopředsedy strany. Dle svých slov nemohl setrvat ve straně, jejíž vedení nedokáže jednoznačně deklarovat odpor ke spolupráci s komunisty. 

„Založením jsem antikomunista, nemohu setrvávat ve straně, v jejímž vedení nelze dosáhnout jasně deklarovaný odpor ke spolupráci s komunisty. Považuji proto za poctivé, když se nekonfliktně rozejdeme a nebudeme obelhávat voliče, že se dokážeme domluvit,“ uvedl Bursík v dopise. Připomněl také, že loni na podzim na sjezdu zelených navrhoval k hlasování usnesení, které odsuzuje krajské koalice ČSSD s KSČM a konstatuje, že se zelení nebudou podílet ani neumožní vytvoření vlády opřené o komunisty. „Orgány SZ však toto usnesení opakovaně odmítly,“ dodal Bursík.

Dle svých slov se ihned po sjezdu pokoušel přesvědčit vedení strany o tom, aby přehodnotilo údajný posunu zelených doleva, neboť strana je pak podle Bursíka oprávněně považována za spojence ČSSD-KSČM-SPOZ a prezidenta Miloše Zemana. „Vynaložil jsem veškeré síly a schopnosti k tomu, abych přesvědčil vedení SZ o tom, že posun doleva žene stranu do široké levicové fronty, jejímž architektem je ve skutečnosti prezident Zeman. Účast SZ v takové frontě považuji za zradu základních hodnot, na kterých strana stojí,“ vysvětlil Bursík.

Martin Bursík na předsedu zelených rezignoval po evropských volbách v roce 2009, v nichž jeho strana utrpěla debakl, když nedokázala ani zopakovat výsledek z roku 2004. Byla to několikátá volební porážka v řadě, neboť většina voličů zelené opustila kvůli jejich vstupu do koalice s ODS, což se obecně bralo jako výměna programu za funkce. Stranu převzal Bursíkův kolega z Topolánkovy vlády Ondřej Liška, který se ovšem posléze rovněž z Bursíkem ocitl v konfliktu.

V roce 2010 přesto Bursík kandidoval jako lídr zelených v Ústí nad Labem. Strana zelených dostala od voličů z Ústeckého kraje 2,41 % hlasů. Před do té doby parlamentní zelené se na Ústecku dostala i Dělnická strana sociální spravedlnosti s 2,61 % hlasů.

Zatímco Liška se snaží přesvědčit spolustraníky i veřejnost, že se mění v levicového opozičního politika, Martin Bursík zůstal pravici loajální, ale postupně se tak ocital ve Straně zelených v izolaci. Už v průběhu letošního roku se objevily informace, že si připravuje novou stranu. Bursík byl v minulosti členem Občanského hnutí, Svobodných demokratů a KDU-ČSL.