Ombudsman k demolici budov v centru Prahy: Magistrát zásadně chyboval

Vratislav Dostál

Magistrát hlavního města Prahy se podle ombudsmana dopustil závažných procesních pochybení v případě vydání kladného stanoviska k povolení demolice tři objektů na nároží Václavského náměstí a Opletalovy ulice.

Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu Magistrátu hlavního města Prahy se v roce 2010 dopustil závažných procesních pochybení v případě vydání kladného závazného stanoviska k povolení demolice tři objektů na nároží Václavského náměstí a Opletalovy ulice. V úterý to uvedl veřejný ochránce práv Pavel Varvařovský.

Magistrát podle něj nerespektoval tzv. dvojkolejnost památkové péče zakotvenou ve správním řádu, podle níž si v případě stavebních změn na památkově chráněném území musí vyžádat odborné stanovisko Národního památkového ústavu a v případě, že s odborným názorem nesouhlasí, musí se s ním argumentačně vypořádat.

Varvařovský připomněl, že Národní památkový ústav shledal demolici objektů ležících v památkové rezervaci, jež je součástí území zařazeného na Seznam světového dědictví UNESCO, za zcela vyloučenou. „Jestliže magistrát zastával protichůdný názor a s demolicí souhlasil, měl uvést důvody svého rozhodnutí, podklady, z nichž vycházel při posuzování žádosti o demolici, a úvahy, jimiž se řídil,“ uvedl ombudsman.

Magistrát nicméně v odůvodnění svého závazného stanoviska pouze konstatoval, že vyjádření Národního památkového ústavu nepovažuje za odborně podložené a odůvodněné. Jiný argument pro nerespektování stanoviska odborného orgánu památkové péče magistrát neuvedl a svým postupem tak podle ombudsmana porušil povinnost rozhodovat v souladu se správním řádem.

Varvařovský také upozornil na to, že kromě procesního došlo také k věcnému pochybení, neboť Národní památkový ústav vydával odborné vyjádření na základě jiné projektové dokumentace, než která byla podkladem pro vydání kladného závazného stanoviska magistrátu.

„Situace, kdy správní orgán nepřihlédne bez řádného odůvodnění k názoru odborného orgánu, ať již státní památkové péče, nebo kteréhokoli jiného, popírá smysl existence těchto odborných institucí,“ vysvětlil zástupce ombudsmana Stanislav Křeček.

Vadný postup magistrátu sice napravilo ministerstvo kultury, když v přezkumném řízení jeho rozhodnutí zrušilo. Tehdejší ministr kultury Jiří Besser nicméně následně v rozkladovém řízení rozhodnutí ministerstva zrušil a přezkumné řízení zastavil. Odborná veřejnost ministra neúspěšně žádala, aby řízení o zrušení závazného stanoviska magistrátu obnovil a odpůrci demolice neuspěli ani u Ústavního soudu.

Poslední možností pro odpůrce demolice se zdála být snaha o prohlášení jedné z budov, která měla být kompletně zbourána, za kulturní památku. V prosinci loňského roku ministryně kultury Alena Hanáková jejich žádosti vyhověla a zahájila řízení ve věci prohlášení budovy za kulturní památku.

Na základě předběžného opatření měla budova požívat památkovou ochranu, dokud nebude řízení ukončeno. Letos v červenci ale Hanáková řízení zastavila. Konečným a závazným rozhodnutím tak zůstává původní procesně i věcně vadné stanovisko magistrátu.

Podle zástupce veřejného ochránce práv je nepřijatelné, aby úřady nerespektovaly zákonem stanovené povinnosti „Je vytvářen stav, kdy určitý celek či území požívá památkovou ochranu, avšak jednotlivé objekty, které tvoří jeho součást nikoliv. Jejich postupnou změnou či odstraněním může dojít k tomu, že smysl památkové ochrany územního celku bude vyprázdněn,“ uvedl Křeček.

V případě budov nároží Václavského náměstí a Opletalovy ulice lze podle veřejného ochránce práv nyní pouze konstatovat, že lhůty pro možnou nápravu postupu správních orgánů již uplynuly a stavebník může na základě kladného stanoviska odboru památkové péče požádat stavební úřad o povolení k demolici.