Česká republika může brzy ztratit jeden z klíčových nástrojů podporující potřebnou proměnu české energetiky směrem k čistější, soběstačnější a energeticky bezpečnější podobě. Ministři Rusnokovy vlády na svém mimořádném zasedání projednají jediný bod: novelu nedávno přijatého zákona o podporovaných zdrojích energie.

Ta ukončuje podporu výroby elektřiny z nových malých vodních, větrných nebo střešních slunečních elektráren, bioplynových stanic i podporu biometanu od roku 2014 (u projektů, které do té doby získají stavební povolení či autorizaci až od roku 2016). Naopak spotřebitelé elektřiny budou nadále platit uhelné elektrárny v případě společné výroby elektřiny a tepla a podporovat spalování komunálních odpadů.

Ekologické organizace v připomínkovém řízení navrhly, aby se součástí zákona stala pravidla, která umožní, aby pro rodiny bylo výhodné si na střechu instalovat malý solární panel — aniž by jim na to spotřebitelé nebo stát přispívali byť jen jedinou korunou. Ale ministr průmyslu a obchodu Jiří Cienciala dokonce i tento návrh zamítnul.

OKD i Teplárenské sdružení, které prosazuje podporu pro spalovny odpadků, jsou členy Svazu průmyslu a dopravy, jehož byl ještě před měsícem Jiří Cienciala místopředsedou.

Hnutí DUHA nesouhlasí s podporou spaloven komunálního odpadu, protože spalují i statisíce tun recyklovatelných surovin. Přitom například recyklace plastů je energeticky výhodnější než výroba energie při jejich spalování. Německo a další evropské země recyklují dvakrát větší část odpadků než Česká republika.

Ekologické organizace prosazují, aby stát podporoval rodiny a obce v malé výrobě čisté elektřiny, která sníží závislost země na dražších a dražších fosilních palivech. Navrhuje také k výrobě energie používat pouze zbytkový odpad po kvalitní recyklaci.

Podle Ivo Kropáčka z Hnutí DUHA Ciencialův zákon vůbec neruší dotovanou výrobu elektřiny. „Ruší ji pouze pro technologie, které mohou používat rodiny nebo obce — solární panel na střeše, malou vodní turbínu v náhonu bývalého mlýna, obecní větrnou elektrárnu,“ uvedl Kropáček.

Zdůrazňuje přitom, že podpora pro projekty velkých teplárenských nebo uhelných společností, jako jsou megaspalovny odpadků nebo spalování důlního plynu, bude pokračovat.

„Nechoďme kolem horké kaše. Účelem zákona je vytlačit z trhu malé výrobce, kteří by konkurovali velkým firmám. Rodinné nebo obecní projekty podporu nedostanou, zatímco členům Svazu průmyslu, kde byl pan ministr ještě před měsícem místopředsedou, potečou stamiliony korun,“ zdůraznil Kropáček.

Ministr Cienciala dokonce zamítl návrh, aby lidé mohli vyrábět elektřinu v solárních panelech na střechách, na které by stát ani spotřebitelé nepřispívali ani korunou. „Obnovitelné zdroje energie se staly reálnou konkurencí provozovatelů jaderných a fosilních elektráren. Tento průmysl se je proto skrze své politiky snaží zastavit,“ uvedl Edvard Sequens ze sdružení Calla. „Obnovitelná elektřina bude v našich podmínkách v průběhu příštích deseti let levnější než fosilní,“ dodal.

Domácí čisté energetické zdroje posilují nezávislost na dovozu paliv ze zahraničí. Jde o decentralizované zdroje s výkonem od jednotek wattů po desítky megawattů, které postupně snižují roli velkých uhelných nebo atomových elektráren. Proměňuje se tak celý trh s elektrickou energií, který přestává být ovládán jen několika společnostmi. Přijetím návrhu ministerstva průmyslu a obchodu však závislost spotřebitelů na dominantních výrobcích elektřiny bude narůstat.

Podle odborných propočtů může Česká republika obnovitelnými zdroji pokrýt téměř dvě třetiny současné domácí spotřeby a stát se tak méně závislým na dováženém plynu, uranu a ropě. Pominout nelze výrazně pozitivní dopady na životní prostředí.

Zvýhodněná cena elektřiny z obnovitelných zdrojů jen zčásti napravuje situaci, kdy škody ze spalování fosilních paliv nejsou do ceny elektřiny zahrnuty. Jadernému průmyslu zase stát garantuje zaplacení škod po případné jaderné havárii a tím i menší pojištění.

Pokud vláda záměr schválí, půjde o krok v ostrém rozporu s evropským energetickým kurzem. Jeho důsledkem bude mj. nesplnění závazného českého podílu obnovitelných zdrojů energie ve výši 13,5 % konečné spotřeby dané evropskou legislativou.

Ministr průmyslu a obchodu Jiří Cienciala navrhuje, aby novelu ve zjednodušeném režimu, tedy bez potřebné debaty, rovnou v prvním čtení schválila mimořádná srpnová schůze Poslanecké sněmovny.

Záměry ministerstva průmyslu a obchodu jdou navíc ještě dále, než je tento návrh. Připravuje další legislativní změny, které mohou odebrat podporu dnešním provozovatelům malých vodních elektráren, větrných turbín nebo bioplynových stanic. Na druhou stranu chce prosadit garantovanou cenu elektřiny pro nové atomové reaktory, která může znamenat vyšší dopady do ceny elektřiny, než je dnešní podpora čistých obnovitelných zdrojů.