Jihomoraváci už si na klasické zabijačky příliš nepotrpí

Lucie Paseková

Dříve se zima na jihomoravském venkově bez zabijačky neobešla. Zájem o pochoutky zůstává, zabijačkové hody si stále najdou své příznivce, ale do chovu pašíků se pouští málokdo.

Pro některé jihomoravské domácnosti zůstavá zabijačka důležitou událostí, bez které si zimu nedovedou představit. „Alespoň se v dnešní uspěchané době při zabijačce sejdeme se sousedy. Pustíme si muziku, popíjíme slivovici a svařák a i když si všichni pořádně mákneme, je to pro nás příjemný den," uvedl Brněnskému deníku Milan Belica, který se na vesnici přiženil.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Chov prasat je náročný časově i finančně, proto si mnoho lidí vyrazí pro zpracované maso raději do supermarketu. To potvrzuje i Jana Burešová, která řídí chov prasat v Ivanovicích na Hané. Burešová uvedla Brněnskému deníku, že lidé nemají zájem o živá zvířata, ale objednávají si už připravené a naporcované maso.

Podle řezníka Jana Mlejnka ze Znojma je levnější pořídit si zpracované maso v supermarketu nebo u řezníka. „Dříve jsem udělal za rok až osmdesát domácích zabijaček. To jsem chodil v pátek, v sobotu i v neděli. Dneska už jich mám pouze kolem dvaceti. V každé vesnici se najdou jenom tak dvě rodiny, které chovají prasata,“ uvedl Brněnskému deníku Mlejnek.

Tradice domácích zabijaček tak na jižní Moravě pomalu upadá. Brněnský deník uvádí, že mladé rodiny, které se stěhují na venkov, nemají vztah ani k chovu hospodářských zvířat ani k typu tradice, kterou zabijačka představuje. Domáci zabijačka dá spoustu práce, lidé proto přestávají prasata chovat.

Podle Tomáše Poppa, předsedy sdružení Svoboda zvířat, stojí za upadkem domácích zabijaček pohodlnost, lidem se zabijačka nevyplatí, musí se zabývat zpracováním a skladováním. 

Na otázku, zda zvíře čeká při domácí zabijačce větší utrpení než ve velkochovu, není podle Tomáše Poppa jednoznačná odpověď. „Záleží na přístupu řezníka, spíš bych měl obavy z těch malých zabijaček, kdy personál nemusí mít dostatek zkušeností. Ale samozřejmě i ve velkochovech mohou být problémy," řekl Deníku Referendum Popp.

Zuzana Candigliota, která se zabývá právy zvířat, zabijačky při porovnání s jatky velkochovů neodsuzuje. „Na těch zabijačkách to není o nic horší než na jatkách. Lidé dneska nejsou zvyklí vidět zvířata v agónii a těsně před smrtí, maso si kupují raději zpracované ze supermarketu, které umírající zvíře již nepřipomíná,“ uvedla Candigliota Deníku Referendum.

Milan Štefanec z Nesehnutí vidí věc o poznání v ostřejším světle. Uvedl, že ho úbytek zabijaček jako odpůrce rituálů spojených se zabíjením těší, ale dilema samozásobitelství versus nakupování v hypermarketech v této souvislosti odmítl jako nepřípadné.

„Jako pozitivní vnímám v této souvislosti spíše údaj z oficiálních statistik, že tak zvaná produkce jatečného skotu klesá v České republice stále od roku 1990, obdobně jako klesá spotřeba vepřového. Za těmito čísly lze kromě jiného vyčíst také to, že obyvatelé České republiky změnili stravovací zvyklosti, což znamená, že honbě za řízkem či steakem unikne daleko větší počet zvířat. V idealním případě tak, že se vůbec nemusejí do koloběhu výkrmna-jatka-talíř narodit," napsal ve svém vyjádření pro Deník Referendum Štefanec.

Další informace:

Brněnský deník Rovnost: Zabijaček na jižní Moravě rok od roku ubývá

    Diskuse