Brněnský komiksový sborník Aargh! začali v roce 2000 vydávat Tomáš Kučerovský a Tomáš Prokůpek, dva studenti fakulty architektury. Kučerovský, který se živil jako grafik počítačových her, dnes sám patří k nejvýraznějším českým kreslířům (je držitelem komiksové ceny Muriel za příběh Ptačí perspektiva). Prokůpek je redaktorem architektonického časopisu Era 21 a scenáristou.

Aargh!, orientující se na nemainstreamový komiks, vychází s roční periodicitou a každé číslo má své zastřešující téma. V minulosti se redakce zaměřila na ruský komiks nebo české či slovinské autory. Poslední roky přibyla druhá edice tzv. speciálů, které spíše než publicistické nebo odborné texty a rozhovory s komiksovými osobnostmi tvoří výhradně komiksy samotné.

Letošní deváté číslo nese téma polský komiks a mýty. Polský komiks je s českým pochopitelně silně provázán. Přirozené sousedské vazby se poslední roky ještě prohlubují — čeští tvůrci opakovaně jezdí na polský komiksový festival v Lodži a vydávají se antologie jako Sousedé v rámečku: Poláci a Češi o sobě v komiksu.

Minulosti česko-polských komiksových vztahů se ve sborníku věnuje Adam Rusek, současnou situaci s jejími plusy i minusy (jako nedostatek kvalitních dětských komiksů nebo evergreen spojený s komiksy kdekoliv ve střední nebo východní Evropě — špatná knihkupecká distribuce) popisuje Michał Słomka.

Mezi polskými tvůrci je zastoupen známý kreslíř Przemysław Truściński, ovlivněný neoexpresivními pochmurnými obrazy a připomínající Billyho Sienkiewicze, Rafał Skarżycki a Tomasz Leśniak se svým příběhem o moralizujícím Ježkovi Jiřím. Na setkání s Kájou Saudkem v rozhovoru vzpomíná Grzegorz Rosińský.

Českou stranu se ctí zastoupily brilantně smutné vánoční příběhy Lucie Lomové, na kterých se jako scenáristka podílela spisovatelka Irena Dousková, jednostránkový list talentované Lely Geislerové, jež nedávno debutovala povídkou Magda v rámci projektu nakladatelství Labyrint BRUTO — Brutálně jemné komiksy.

Z dalších jmen uveďme Jiřího Gruse, Vaška Šlajcha a Tomáše Kučerovského. Historickým exkurzem se připomíná brněnská grafička Helena Bochořáková-Dittrichová, věnující se dřevorytovým románům, které dnešním pohledem chápeme jako pradědečky komiksů.

Aargh! není jediným českým komiksovým časopisem posledních let. Ještě před dvěma roky vycházel málonákladový fanzin Zkrat, který se orientoval hlavně na začínající komiksové tvůrce. Malé, ale výrazné komiksové nakladatelství Mot vydalo mezi lety 2001 a 2004 čtyři čísla svého časopisu Pot, jenž razantně ignoroval obecnou publicistiku a věnoval se českým a moravským kreslířům. Koncepce plodné tvůrčí platformy se ovšem časem vyvinula v neprospěch čtenářských sympatií.

Dodnes vychází komiksový časopis Crew, zaměřený na anglo-americkou komiksovou tvorbu (v prosinci se v knihkupectvích objevilo nové šestadvacáté číslo věnované komiksovým povídkám z anglického magazínu 2000 AD), anebo společný projekt občanského sdružení SEQENCE a nakladatelství Labyrint KomiksFEST! revue, vydávaný u příležitosti každoročního pražského KomiksFestu.

Kreslíři a scenáristé devátého umění se příležitostně objevují i na stránkách časopisu Živel, který v roce 2002 vydal tematické číslo o komiksu. Poslední prosincové číslo Živlu třeba přineslo rozhovor s Nikkarinem, jenž je považován za jednoho z nejtalentovanějších představitelů mladé české komiksové generace.

Stejně jako komiksy samé nejsou v České republice masovým médiem ani komiksové časopisy. Čtenáři komiksů musí mít svá vytipovaná knihkupectví. Pokud v nich ale najdou časopisy jako Aargh!, není to nakonec vůbec špatné.