Jak říká kolega pan Kašpárek, síla kapitálu je mocnější než nějaké ty ideje. Po letech strávených v protestním hnutí, bojem s větrnými mlýny, pokusy konat konkrétní i všeobecné dobro, přišel čas nalít si čistého vína. Kapitál vítězí. A proč? Protože je, jak říká jeho Velikost Velký Exekutor, krásný. To je třeba přijmout. Náš čas na tomto světě je vyměřen. Odtikává. Nemá valnou cenu, abychom jako rytíři smutné postavy s tupými dřevěnými meči sekali do pancéřového brnění kapitálu. Jen nás z toho rozbolí ruka.

Je čas dospět. Poznat nevyhnutelné, poznat, že není alternativa. Připojit se k vítězům. Protože nad neštěstím jiných nemá cenu plakat — naopak se z něj musí rýžovat. Neoliberalismus je lidstvu přirozený, vrozený způsob myšlení. Vychází ze samé podstaty našich bytostí. Sobeckost, kořistnictví a lhostejnost, to jsou základní lidské vlastnosti, to je vybavení vítězů. Proto jsem se rozhodl přejít na druhou stranu. Zahodit marnost levičáckého žvanění a připojit se k těm, kterým patří svět. Rozhodl jsem se podrážet, vysmívat se, pohrdat. Rozhodl jsem se pomoci těm silám, které lidstvo zocelí. Slabí a měkcí mezi námi nemají místo. Soucit a vcítění je přežitek. Přináší jen bolest. Jediné, co má absolutní a věčnou platnost, je bohatství a moc. Peníze. Dluhy. A jejich vymáhání.