V sobotu se v Brně uskutečnil druhý ročník Ghettofestu. Akce je jednodenní unikátní sociálně-kulturní koncept pouličního festivalu vytvořený přímo pro lokalitu tzv. brněnského Bronxu. Jeho hlavními motivy jsou podle organizátorů: otevření ghetta, myslí jeho obyvatel i ostatních Brňanů. 

„Ghettofest není proromský festival. Ghettofest je festival pro všechny! Jako takový je organizován lidmi, kteří v lokalitě žijí, žili nebo k ní mají úzký osobní vztah, Romy i Čechy,“ psali organizátoři v pozvánce na akci, která podobně jako loni vznikla s nízkým rozpočtem a ze strany organizátorů zcela dobrovolnicky. Také umělci vystoupili za minimální honoráře.

Přesto, anebo právě proto, vznikl aspoň na jeden den prostor, na který zatím bohužel nejsme v české společnosti zvyklí. Atmosféra sounáležitosti, radosti ze sdílení sociálního prostoru, workshopy, koncerty, taneční vystoupení, diskuse o minulosti sociálně vyloučených či o architektuře lokality, ke které se během roku většina Brňanů přibližuje jen vzácně. Tak by se dal stručně charakterizovat jednodenní festival.

Oproti loňskému ročníku přišlo méně lidí. Příčinu lze nejspíš spatřovat ve faktu, že loni festival gradoval koncertem Gulo Čar, tedy romské funky kapely, která spolupracovala například také s baskytaristou legendárních Living Colours Dougem Wimbishem. Letošní dramaturgie sice podobně zvučné jméno nenabídla, přesto ti, kteří nedorazili, mohou litovat.

Program v půl jedné odstartovala na hlavní hudební stage, v budoucím parku Hvězdička na ulici Hvězdová, přerovská romská kapela Imperio. Po ní odvedla slušný výkon brněnská kapela Gentle Irony Trio, jejímž lídrem je kmenový člen souboru Divadla Husa na provázku Tomáš David. 

Po nich vystoupili Homoguru a Dusche následování jedním z vrcholů festivalu, lídrem již neexistující skupiny -123 min. Zdeňkem Bínou, který společně s baskytaristou Janem Urbancem dokázal prakticky všechny zúčastněné roztančit. Bína potvrdil, že je stále mimořádný hráč na kytaru a zároveň dokáže rozdávat radost. 

Sám přitom potvrdil, že to bylo mimořádně vnímavé publikum, které z koncertu učinilo elektrizující zážitek. „Před takto pestře složenými diváky bych chtěl hrát pokaždé,“ pochvaloval si Bína atmosféru a diváky.  Jako vrchol na hlavní hudební stage vystoupila romská kapela Bitumen beat.

Program se ale ani zdaleka neodehrával pouze tam. Diváci měli možnost shlédnout přehlídku nové módní značky Gypsy mama, která spojuje tradiční romské odívání se streetovou módou. V rámci odborné části věnované minulosti lokality vystoupila spisovatelka Kateřina Tučková, součástí programu byla také přehlídka dokumentů, workshop tradičních romských tanců nebo výstava ve veřejném prostoru.

Mimořádně silně byla zastoupená taneční sekce včetně dance battlu pro tanečníky z ulice, který zaštítil projekt Měníme věci kolem nás. Skvělé bylo vystoupení tanečnice a performerky Dagmar Dash Jiříčkové s krumperem Michalem BoiSnipee Trčkou. A za pozoruhodné lze označit vystoupení integrované taneční skupiny Cyranovy boty, kterou tvoří mimo jiné tanečníci s pohybovým znevýhodněním.

V neposlední řadě charakter akce dokreslovala přítomnost rozličných aktivistů. Diváci tak měli možnost podepsat tři petice Amnesty International či petici občanského sdružení Nechceme úložiště Kraví Hora. K jídlu se podávaly speciality romské kuchyně.