Sackie Qwemie ze severozápadu Libérie pracuje pro Equatorial Palm Oil (EPO), společnost, která mu vzala jeho zemi. Na plantáži EPO pracuje už tři roky. Od té doby, co mu byla země, kterou v regionu Grand Bassa, jedné z patnácti administrativních oblastí Libérie, obdělával, odebrána a pronajata společnosti. Jeho práce není příjemná a vzbuzuje v něm hořkost. Ale aby přežil, musí pro společnost která má jeho půdu, pracovat. Farmář, kterému je něco přes padesát, je jen jedním z mnoha vesničanů, jejichž půda i sklizeň nyní patří společnosti.

„Přišli tam, kde jsem míval zahrádku a všechno zničili. Všechny moje lilky, moje papriky, můj maniok, všechno zničili.“ říká Qwemie, sedíc v chatrči ve městě Boegbor, ve čtvrtém okrsku regionu Grand Bassa. „ Měl jsem největší farmu tady. Vrátil jsem se z nemocnice a doslechl se, že stroje moji farmu srovnaly se zemí. Od té doby vlastní farmu nemám,“ dodává s tím, že neví, kolik půdy přesně ztratil.

Když svůj případ popisuje, vypadá unaveně a rozzlobeně. Viní liberijskou vládu z toho, že společnosti dává půdu, aniž by ji zajímalo, co si počnou lidi, kterým slouží. Mluví o nesnázích, které jim to způsobilo, o tom, že EPO platí málo peněz, z nichž nestačí uživit své rodiny. „Když teď chci jíst papriku, musím si ji koupit. Nevím co na to říct. Společnosti se postavit nemůžu, protože říká, že jí půdu dala vláda.“ říká.

Koncesi v Palm Bay EPO převzalo a 34 398 hektarů půdy srovnalo pro potřeby palem olejných. Pronájem na padesát let si společnost vyjednala v roce 2011. Stejného roku vstoupila v platnost dohoda a byly zasazeny první olejné palmy. Do čtvrtého okrsku začala společnost expandovat nedávno. Místní obec to rozzlobilo a mnozí se pokusům o další rozšiřování plantáže brání.